[52v]číslo strany rukopisupastýřovi jeho pravý úplný nájem dáti a rychtáři šest peněz. Nemóž ijeden svého zvláštnieho pastýře mieti, nežli boží domové a páni, ješto své lúky mají. A který člověk má sám tři dvory a ty lúky, kteréž k nim slušejí, ten móž mieti ovčieho pastýře. Co pastucha v své urazí, ztratí, to on má zaplatiti. Ijeden nemá dobytka doma mieti, ale má jej vyhnati, jakž svatého Jiřie příjde, kromě sviní, ješto prasce chovají. Kteréž jest dobytče tak mladé, ješto nemuož podlé stáda stihnúti, to mají doma zavierati, aby nižádnému škody neučinilo. Ale když pastýřovi platie s lana a ne z dobytka, tu má ten, jenž na laně sedí, zaplatiti, ač i dobytka nejmá. Což před pastuchu přižene, to on má zase navrátiti. Vinie li jej z čeho, by nevrátil, a směl on to ulíčiti, že jest vrátil, i nehnal tu, kdežto správně měl, to jest takto: jestli to ves, tehdy on to má vehnati vnitř do plotóv. Pakli jest město, on jej má vehnati i vrátiti vnitř tvrzi nebo bran, tak jest on prázden. Což jemu vlk nebo lúpežník vezme, nebude li otjat a také toho neotkřičí nebo neobvolí, on musí to platiti. Pakli on má na to dva člověky, ješto jsú to slyšeli i viděli, an volá, an po něm běží, on ostane bez škody. Ochromí li jedno dobytče druhé před pastýřem, on musí ukázati to dobytče, které jest tu škodu učinilo, a musí na tom přiséci, že to tak jest. Tehdy onen má chovati své raněné dobytče až ono bude dobře moci dobytče na pastvu choditi. A co ztravy na to vzende, tu má on dáti, jehož jest dobytče bylo, ješto škodu učinilo. Pakli to dobytče umře, ten je musí zaplatiti, za něž je stalo, anebo dá své dobytče živé a jemu ostane mrcha. Ktož svého dobytčete shlédne tak, že jemu domóv nepříjde, ani on jeho hledaje nalezne a ihned ku pastýřovi jde a viní jej z toho, a die li pastucha, že jest nevyhnáno předeň, to musí ulíčiti dvěma člověkoma, a ti mají na svatých přiséci, že sú to dobytče předeň vyhnali.