rychtářovi pro lichvu, toho on nemá súditi. A jestliže já kterému člověku jistinu dám a lichvy nic, rychtář mně móž dobře přikázati, abych jemu lichvy nedával. Toho já mám poslušen býti a to mi nic neškodí na mé přísaze, neboť praví svaté písmo: mají viece boha poslúchati, nežli posluov. Pakli jemu že jest lichva dána, rychtář má mně jie s právem potřebovati zase a má mně ji na to miesto navrátiti, kdež jest vzata. A nebude li duchovnieho práva rychtáře poslušno i toho súdu, tehdy jej má kléti a jakož který přestojí v kletbě šest neděl a den, tehdy jej má svěcký rychtář kléti, psáti i vypověděti. Pakli by toho svěcký rychtář neučinil, tedy duchovní má rychtář nad ním popraviti. Kletbú má jeden súd k druhému pomáhati, tehdy jsta oba silnějšie tiem. Pakli jemu já přísahu, že nechci ižádnému praviti, bych lichvu dával, ta přísaha nenie pravá, té mě móž dobře rozhřešiti muoj biskup nebo mój farář, nebo jest to proti božiemu přikázaní, nebo buoh praví: miluj jeden druhého svého bližnieho jako tě samého. Proto já nemám zamlčeti svého bližnieho duše ztracenie ani jeho zlého činy, a jsú li v kterém městě zevní lichevníci a jsú křesťané, mají li měšťané která vině na tom, tiem jest vinen ten, jehož město jest, a rychtář ač jich neohlásí, jakož správně má, jestli takový kněz, jeho preláti mají jej právě odsúditi praviti a duchovný súd má nad ním popraviti. A ktož lichevníka hájie nebo brání, nad tiem má rychtář popraviti jako nad lichevníkem. Mají lichevníky upomenúti, aby viece lichvy nebrali, ale aby to navrátili, což jsú nalichvili, z toho je mají třikrát upomenúti. A nebudú li potom poslušni, tehdy je mají k tomu duchovní rychtáři připraviti aneb přinutiti kletbú a nepomóž li to, tehdy mají světští rychtářové jich zbožie pobrati. A kdež jsú oni lichvu brali, tu mají oni tiem zbožím platiti. A jestli tu nábytek ale mají, platíc od jich dědin, dostane li co, to se má rychtářovi dostati, když lichevníci budú třikrát upomínáni,