lidmi, ješto sú tam před súdem byli, a ti mají třie býti. Pakli jest ten sám to viděl, jenž k němu mluví, tehdy má jedno dva k sobě mieti, a bylo li jest to o zbožie, on jest své právo vždy ztratil. Pakli jest bylo o jeho čest nebo o jeho právo, tehdy jest on své právo opět vezdy ztratil.

Služební berú dědiny a dědie jako svobodní lidé po všem právě, ale jich dědičstvo nemóž vyjíti z jich pánóv moci, ač oni děditi nemají. také oni nemohú svého dědičstvie dáti nebo prodati, nežli svým rovniem. Že tyto kniehy tak málo pravie o služebných lidech, to jest proto, že jich právo tak rozličné jest. Duchovnie kniežata mají služební lidé, ti mají jedno právo. Abatyše, kteréž jsú kněžny, ty mají služebné, ty mají jedno právo. Svěckých kniežat služební, ti mají také zvláštnie právo. Proti nim neumiemy rozhodnúti dobře jich všech práva. Král a duchovnie kniežata, ti jsú sobě o své ctné služebné jedno právo vzeli, ač by říský služebný jednoho služebného duchovnieho kniežete služebnú ženu pojal, a měl li by děti, aby ti spolu dědili, to jest dobrý obyčej, ten mohú dobře obdržeti. A pojme li duchovnieho kniežete služebnú řískú služenú ženu, ty děti mají též právo. Ty děti dědie otcovo a mateřino dědičstvie rovně. Prvé dietě, kteréž se tu najprv narodí, buď syn nebo dcera, to jest božieho domu. Toho obyčeje král nemóž učiniti svěckým kniežetem, to jest proto, že sú služebné říše, protož král nemóž svých služebníkóv ponížiti, nebo poddali by jich v svěckých kniežat moc. Tehdy by je ponížil.

{o pečetech}marginální přípisek soudobou rukou Papežova pečet slove bulla, ktož tu správně vezme, ta jest dobrá i pravá. Králové pečeti mají také velikú moc, duchovních kniežat pečeti i svěckých kniežat pečeti, ty jsú pravé, prelátové i každé kapitoly i všech konventóv pečeti sú pravé. Ty pečeti budú li na jiné věci dány nežli na své vlastnie věci, mají tak velikú moc, jako na své věci. Jiných pánóv