[198v]číslo strany rukopisuustavičně v nie hořiecé.

A odtud sme šli do jedné jeskyně, v kteréž se najprvé Bohu otci svému modlil u Veliký čtvrtek, když měl jat býti. V té jeskyni sem byl a jest velmi hrozná, neb se nad ní divně skalé samorostlé zavěsilo a zdá se, jako by hned na člověka mělo upadnúti.

Potom mi ukazovali to miesto, kdež se Pán Krystus podruhé modlil, také v zahradě, a jest u skály. Pak sme šli na to miesto, kdež se potřetie modlil, a jest skála na dvě straně rozdělená, že mezi ni muož vjíti, a jest podobně jako komórka malá bez vrchu. Také mi pravili, že by tu Jidáš k němu přijda, políbenie jemu dal.

Potom mi ukazovali to miesto, kdež svatý Petr sedě spal, a jest skála, kdež jest seděl nad tiem miestem, kdež se Pán Krystus modlil, a pravie, že by z té skály Petr skočil a tu Malchovi ucho uťal, neb sem na tom miestě hned viďal vytesáno v skále, po kteréž chodie, obraz veliký svatého Petra s mečem a Malcha, kterémuž ucho uťal, také vytesaného.

A odtud sme šli z té zahrady, kudy Pána Krysta vedli, když jsú jej jali, a jest hora příkrá a velmi veliká a hned se od té zahrady počíná zahrada, ta jest veliká, voří a sejí v nie obilé, dřievie v nie jiného nenie než olivie.

Potom sme šli na horu Olivetskú velmi vysokú a příkrú, nebo hora Olivetská všecky jiné hory