mého opatrnost. Ps48,5 Naklonímť v příslovie ucho mé, otevruť v žaltáři própověd mú. Ps48,6 Proč sě báti budu v den zlý? Nepravost šlápěje mé obklíčila mě jest. Ps48,7 Kteříž úfají v moci své a v množství zboží svých, chlubie sě. Ps48,8 Bratr nevykúpí, vykúpíť člověk a nedáť bohu ukojenie svého Ps48,9 a mzdy vykúpenie dušě své. A pracovati bude na věky Ps48,10 a živ bude ještě do konce. Ps48,11 Neuzříť zahynutie, když uzří, anoť múdří mrú, spolu nemúdrý i blázen zahynú. A ostavie cizím zbožie sváPs48,12 a hrobové jich domové jich na věky, přiebytkové jich v pokolení a v pokolení, nazývali sú jména svá v zemiech svých. Ps48,13 Člověk, když jest byl ve cti, nesrozuměl jest, přirovnán jest hovadóm nemúdrým a podoben učiněn jest jim. Ps48,14 Ta cěsta jich pohoršenie jim a potom v ustech svých slíbie sě. Ps48,15 Jako ovcě v pekle položeni jsú, smrt stráví jě. A panovati budú nad nimi spravedliví v jitřě a pomoc jich zastará sě v pekle ot chvály jich. Ps48,16 Ale však bóh vykúpí duši mú z ruky pekelné, když vezme mě. Ps48,17 Nebudeš sě báti, kdyžť bohat učiněn bude člověk a když rozmnožena bude chvála domu jeho. Ps48,18 Neb kdyžť zahyne, nepobéře všěch věcí anižť s ním sstúpí chvála jeho. Ps48,19 Neboť dušě jeho v životě jeho chválena bude, chváliti bude tě, když dobře učiníš jemu. Ps48,20 Vejdeť až do pokolení otcóv svých a až na věky neuzříť světla. Ps48,21 Člověk, když ve cti bieše, nesrozuměl jest, přirovnán jest hovadóm nerozumným a podoben učiněn jest jim.

Ps49,1 Chvála Azaf (žalm XLIX.). Bóh bohóv pán mluvil jest a zavolal jest země ot východu sluncě až na západ, Ps49,2 z Siona tvárnost krásy jeho. Ps49,3 Bóhť zjěvně přijde, bóh náš, a nebude mlčeti. Oheň před obličejem jeho hořeti bude a v okolcě jeho búře veliká. Ps49,4 Přivolal jest nebe shóry a zemi, aby rozdělil lid svój. Ps49,5 Sbeřte jemu svaté jeho, kteříž řiedie svědectvie jeho nad obětmi. Ps49,6 A zvěstovati budú nebesa spravedlivost jeho, neb bóh súdcě jest. Ps49,7 „Slyš, lide mój, a mluvitiť budu Izrahelovi a svědčiti budu tobě, bóh, bóh tvój já jsem. Ps49,8 Ne v obětech tvých tresktati tě budu, zápalné oběti zajisté tvé před obličejem mým jsú vždycky. Ps49,9 Nevezmuť z domu tvého telat ani z stád tvých kozlóv, Ps49,10 neb máť jsú všěcka zvieřata lesnie, hovada na horách i volové. Ps49,11 Poznal sem všecko ptačstvo nebeské a krása polská se mnú jest. Ps49,12 Zlačniem liť, nediemť tobě, neb mój jest okrslek země i plnost jejie. Ps49,13 Zdali jiesti budu maso býkóv, neb krev kozlovú píti budu? Ps49,14 Obětuj bohu obět chvály a navrať Najvyššiemu sliby tvé. Ps49,15 A volaj ke mně v den zamúcenie, a zprostím tě a ctíti budeš mě.“ Ps49,16 Ale hřiešnému řekl jest bóh: „Proč ty vypravuješ spravedlnosti mé a přijímáš svědečstvie mé skrze usta tvá? Ps49,17 Ty zajisté nenáviděl si naučenie a zavrhl si řěči mé zasě. Ps49,18 Viděl li si zloděje, běžal si s ním a s cizoložníky diel tvój kladl si. Ps49,19 Usta tvá hojnost měla zlosti a jazyk tvój skládáše lsti. Ps49,20 Sedě proti bratru tvému mluvil si a proti synu mateře tvé kladl si pohoršenie. Ps49,21 Ty věci si činil, a mlčal sem. Mněl si, nepravý, žeť budu tobě roven, tresktati tě budu a postavím tě proti tváři tvé. Ps49,22 Srozumějte těmto věcem, kteříž zapomínáte boha, ať by někdy nepolapil a nebyl by, kto by vytrhl. Ps49,23 Obět chvály ctíti mě bude a tudy cěsta, kudyž ukáži jemu spasenie božie.“

Ps50,1 Chvála Davidova, Ps50,2 když jest přišel k němu Natan prorok, když jest byl všel k Bersabee (a jest kající. Žalm L.). Ps50,3 Smiluj sě nade mnú, bože, podlé velikého milosrdenstvie tvého a podlé množstvie smilování tvých shlaď nepravost mú. Ps50,4 Viec obmý mě ot nepravosti mé a ot hřiechu mého očisť mě. Ps50,5 Neb nepravost mú já poznávám a hřiech mój proti mně jest vždycky. Ps50,6 Tobě sem samému shřěšil a zlé před tebú učinil sem, aby ospravedlněn byl v řěčech tvých a přemohl, když býváš súzen. Ps50,7 Neb aj, v nepravostech počat jsem a v hřiešiech počala jest mě mátě má. Ps50,8 Aj, zajisté pravdu miloval si, nejistoty a tajnosti múdrosti tvé zjěvil si mně. Ps50,9 Pokropíš mne, pane, yzopem a očistěn budu, obmyješ mě a nad snieh zbielen budu. Ps50,10 Sluchu mému dáš radost a veselé a vzradujíť sě kosti ponížené. Ps50,11 Otvrať tvář tvú ot hřiechóv mých a všěcky nepravosti mé shlaď. Ps50,12 Srdce čisté stvoř ve mně, bože, a ducha pravého obnov v střevách mých. Ps50,13 Nezamietaj mne od tváři tvé a ducha svatého tvého neotjímaj ote mne. Ps50,14 Navrať mi veselé spasenie tvého a duchem prvotním potvrď mne. Ps50,15 Učitiť budu nepravé cěstám tvým a nemilostiví k tobě sě obrátie. Ps50,16 Vysvoboď mě ot krví, bože, bože spasenie mého, a povýšíť jazyk mój spravedlnosti tvé. Ps50,17 Pane, rty mé otevřeš a usta má zvěstovati budú chválu tvú. Ps50,18 Neb by byl chtěl oběti, dalť bych byl zajisté, v obětech sě nekocháš. Ps50,19 Obět bohu duch zamúcený, srdcě skrušeného a poníženého, bože, nezhrzieš. Ps50,20 Dobrotivě učiň v dobré vóli tvé Sionovi,