[145r]číslo strany rukopisuhodinu, v nížto svatý Václav svú krev prolil, zjevil sě Spasitel na kříži pně králi dáčskému a takto k němu mluvě: Chceš li svých hřiechóv odpuščenie u mne obdržěti, učiň kostel ve jmě mého milého mučenníka svatého Václava. Z toho viděnie král sě probrav, kostel krásný ve jmě svatého Václava učiniv slovutně nadal. A tu jeho svaté jmě jako i v Čechách u veliciej chvále jmají až do dnešnieho dne. V těch také časiech ta přězlá svaté viery nenávistnicě Drahomiř, pohanka, mátě svatého Václava, všěch nevěrných mater zlostný příklad, již svéj sě krvi protiviec, svatého Václava, svého syna, smrt byla zjednala, proto božím přěpuščením přěd Pražským hradem jako ona prokletá města Dathan a Abiron sě jest propadla. A ta propast jest zřějmě všěm známa až do dnešnieho dne. A ti také ohavní vražedlného Boleslava pomocníci rozličnú boží ranú všickni jsú hanebně sešli.