[80r]číslo strany rukopisuDavida a zproztil jeho z ruky mocnějšieho. Jr31,12 A přijdú a chváliti budú na hořě Sion a stekú sě k dobrým věcem božím: na obilé a víno a olej a plod dobytkový a bravový a bude dušě jich jako zahrada vlhká a viec sě jim nevzechce jiesti. Jr31,13 Tehda veseliti sě bude panna v húslech, mladí a staří spolu. A obrátím pláč jich v radost a utěším jě a obveselím od bolesti jich. Jr31,14 A zapojím duši kněžskú tukem a lid muoj dobrými věcemi mými sě naplní, praví hospodin. Jr31,15 Toť praví hospodin: Hlas na vysoce slyšán jest[158]přeškrtnuto: Nye, kvielenie, pláčě a nařiekanie Ráchel, plačíce synóv svých, a nechtěla sě utěšiti o nich, neb nejsú. Jr31,16 To praví hospodin: Upokojí sě hlas tvuoj od pláčě a oči tvoji ode slzí[akq]slzí] lzy, neb jest odplata skutku tvému, praví hospodin, a vrátí sě z země nepřátelské, Jr31,17 jest nadějě posledním tvým, praví hospodin. A vrátie sě synové tvoji do[159]přeškrtnuto: wſſyech krajóv svých. Jr31,18 Slyšě slyšal sem Efraim stěhujíce sě. Potresktal si mne, hospodine, i naučil sem sě jako telček[akr]telček] telczyek divoký. Obrať mě, obrátím sě, neb ty hospodin buoh muoj. Jr31,19 Neb jakž si mě obrátil, činil sem pokánie, a jakž si mi ukázal, bil sem bedra svá, zahubil sem a zapolel, neb si trpěl potupu mladosti mé. Jr31,20 Zda syn poctivý mně Efraim, zda dietě rozkošné, neb poněvadž sem mluvil o něm, ješče[aks]ješče] geſſczye sě rozpomanu naň. Protož zamútila sú sě třěva má na něho, smilujě smiluji sě, praví hospodin. Jr31,21 Polož sobě duol, polož sobě hořkosti, zprav srdce své na upřiemnú cěstu, v niežto si chodil. Vrať sě, panno izrahelská, vrať sě do svých měst. Jr31,22 I dokad sě rozkoší rozpustíš, dcero tulačko? Neb stvoři hospodin novú věc na zemi: žena obklíčí mužě. Jr31,23 To praví hospodin všěch zástupuov, buoh izrahelský: Ješče[akt]Ješče] Geſſczye budú řiekati slovo toto v zemi v Judskéj a v městech v jeho, když obrátím vězenie jich. Daj tobě požehnánie hospodin, krása spravedlnosti, horo