prospie[61v]číslo strany rukopisuvají a činie plod. Blízko si ty ustóm jich a daleko od ledvin jich.Jr12,3 Ty, hospodine, znal si mě a viděl si mě a zkusil si srdce[acd]srdce] ſrdczye mé s tobú. Shromažď jě jako stádo k zabití a připrav jě v den zabitie. Jr12,4 I kak dlúho kvieliti bude země a bylina všelikého krajě schnúti bude pro zlost bydlejících v niej? Stráveno jest všeliké zvieřě a ptactvo[ace]ptactvo] ptatcztwo, neb sú řekli[acf]řekli] rzyekly: Neuzříť posledních věcí našich. Jr12,5 Kdež si s pěšci usiloval i běžě, kak sě budeš moci vaditi s jězdci? Ale když v zemi pokoje bezpečna budeš, co učiníš v pýšě v jordánskéj? Jr12,6 Neb i bratřie tvoji i duom otcě tvého, také oni sú bojovali proti tobě a volali po tobě hlasem plným: Nevěř jim, když budú mluviti tobě dobré věci. Jr12,7 Nechal sem domu mého, pustil sem dědičstvie mé, dal sem milú duši mú v ruce nepřátelóm jejie. Jr12,8 Učinilo sě jest dědičstvie mé jako lev v háji, dalo jest proti mně hlas, protož nenáviděl sem jeho. Jr12,9 Zdali pták peřěstý dědičstvie mé? Zdali pták vešken zkrvavený? Poďte, zbeřte sě všickny zvěři zemščí, přibližte ke žraní. Jr12,10 Pastýři mnozí zkazili sú vinnici mú, potlačili sú čiest mnoho, dali sú oddiel muoj žádúcí u púšči, Jr12,11 pustiny položili sú jej v rozmrhánie i kvielila jest na ně, opuščením opuščena jest všecka země, neb ižádný nenie, ješto pomyslil srdcem. Jr12,12 Na všěcky cěsty púščě přišli sú všickni pohubiteli zemščí, neb meč boží strávil jest od krajě země až do krajě jejie, nenie pokoj všelikému živému národu. Jr12,13 Sěli sú pšenici i žěli trnie, dědičstvie sú vzěli a neprobylo jim jest. Zahanbeni budete od vašeho[acg]vašeho] waſſyeho ovoce pro hněv prchánie božieho. Jr12,14 To praví hospodin proti všem súsědóm mým přězlým, jížto dotýkají