[152r]číslo strany rukopisuAlexander, jižť jsem dokonal a vyplnil, coť jsem slíbil, protož buď ctnostný a buohslavný, řid, zpravuj[d]zpravuj] zprawuog a ostříhaj tebe, jehožto dobroty všeliké stvořenie účastno bývá.

Věziž tehdy, že Buoh žádného stvořenie moudřejšího nad člověka nestvořil a neshromazdil v žádném zvířeti všech věcí tak jako v člověku a nenajdeš v žádném živočichu obyčeje neb povahy, kteréž by při člověku nenašel. Neb člověk jest smělý co lev, strašlivý co zajíc. Štědrý co kohout, lakomý co pes. Tvrdý a přísný co krkavec, milostivý co hrdlička. Zlobivý co lvice, samotný a domácí co holub. Chytrý a lstivý co liška, sprostný a tichý co beránek. Rychlý a čerstvý co chamsík, podobný jelenu v barvě a některých jiných zpuosobích, pokorný co […]text doplněný editorem[1]vynecháno písařem, léní co nedvěd. Vzáctný a drahý co slon, ničemný a hlúpý co vosel. Zpurný co zlý král, poslušný a tichý co páv. Štěbetný co pštros, úžitečný co včela, rozpustilý a túlavý co [152v]číslo strany rukopisukozel, neskrocený co bejk, nezbedný co mezek, němý co ryba, rozumný co anděl, smilný co divoký vepř, zakrnělý co vejr, pohodlný co kuon, škodný co myš. A abych vše tím zavřel, nenajde se žádné zvíře ani strom ani kov neb jaká ruda ani nebe ani planeta ani znamenie nebeské ani jaké stvořenie ze všech stvořených věcí, jmajíc co zvláštního, aby se to při člověku nenašlo. A protoť se jmenuje menší svět.

A nikdá nepřikládaj naděje k člověku, který u víře zákona tvého s tebú se nesrovnává, a pilně se vystříhaj, aťby se nepřihodilo jako oněm dvěma, kteří se na cestě stovařišili, z nichž jeden byl pohan od východu slunce a druhý žid. Pohan jel na mezku, kteréhož krmil obrokem svým, a ten mu nesl všecky věci, kterých člověk pocestný potřebuje. Žid pak šel pěšky, nemajíc ani pokrmu, ani jiných věcí na cestě potřebných. A když tak cestou spolu rozprávěli, řekl pohan židu: Jaký jest zákon tvuoj a víra tvá? Odpověděl žid: Věřím, že v nebi jest jeden Buoh,