[72r]číslo strany rukopisu„Otejděte do miesta vašeho!“ I braly sú se všickny na vzchod slunce do ráje.

I řekl anjel: „Tak budú všecka slova, která sem mluvil k tobě dnes.“ A [třetie]text doplněný editorem stáhl ruku svú anjel, dotekl se plástu a jedl z toho plástu, a [stola se]text doplněný editorem nedotekl. A vuoně toho plástu sladká velmi stala se jest.

A řekla Asenech k anjelu: „Pane, mám sedm panen, které sú vychovány se mnú z mladosti méj a jedné noci se mnú urodily sú se. Povolám jich a pože[72v]číslo strany rukopisuhnáš je, jakož jsi i mne požehnal.“ Až těch anjel kázal povolati i dal jim požehnánie takto: „Požehnaj vás buoh najvyšší, abyšte byly jakožto slúpuov sedm města útočiště!“

I přikázal anjel Asenech, aby odnesla stuol. A když se brala, aby stuol odstavila, odšel anjel od očí jich. A vrátivši se, viděla, jako by keř ohnivý u povětří vyšel.

A když modléše se Asenech, aby odpustil jí, že tak mluvila s ním, tudiež jeden mládenec [73r]číslo strany rukopisuz služebníkóv Putifarových pravieše a řka: „Ej, Jozef boží jede, již předjiezdce[ba]předjiezdce] przed giezdie jeho u vrát sieni naší!“

Chvátajíci brzce, Asenech sešla a stala na paláci domu. A když všel Jozef do domu, pozdravila jeho Asenech a řekla, pravieci jemu[4]v rukopise zapsáno a škrtnuto: „geho“ tu řeč, kterú anjel byl s ní rozmluvil, a zmyla nohy jeho.

Nazajtřie prosil Jozef Faraona, aby jemu dal Asenech za manželku. I dal ji jemu Faraon. A vstavil koruny zlaté jim najlepšie, které jest měl, [73v]číslo strany rukopisua kázal se jim vespolek pocelovati a učinil jim svatbu a hody velmi veliké, až přes sedm dní. A přikázal, aby diela žádný nedělal, donidž ta svatba stojí. I nazval Jozefa synem božím a Asenech dcerú najvyššieho.

I urodili sú se jim dva syny, dřéve nežli hladná léta přišla. Převzděl prvniemu Manases, a to se miení zapomenutie, a řka: „Zapomanúti mi kázal hospodin prací mých a domu otce mého.“ Druhému převzděv Efra[74r]číslo strany rukopisuim, ješto se miení zplozenie, a řka: „Ruosti kázal mi hospodin v zemi chudoby méj[bb]méj] mieÿ.“

Tehdy, když sedm let úrodných sebral Jozef obilé a když bieše hlad připadl po všie zemi podlé sna vykládanie, otevřel stodoly a súseky, prodával po zemi ejipské i také těm, ktož sú odjinud přijížděli kupovat z jiných krajin. Mezi nimi bratří svú poznav, ale od nich nejsa poznán, protivně mluvieše s nimi, špehéře