Já N. z N., jistec a první dlužník dluhu dolepsaného, a my A., B., C., rukojmové jeho, zaň, vyznáváme tímto listem obecně přede všemi, kdež čten nebo čtoucí slyšán bude, že jsme dlužni urozené paní N. z N., urozeného N. z N., výš psaného jistce našeho, manželce, věřící naší, pravého a spravedlivého dluhu dvě stě kop grošů českých dobrého stříbrného rázu pražského věna jejího, kteroužto jistinu a sumu grošů věnných máme i dobrou náši víru beze lsti slibujem dáti též věřící naší, paní N. z N., v prvním polouletí ode dne smrti a umření N., jistce našeho, manžela jejího nadepsaného, pořád zběhlém konečně tak, ač by Pán Bůh prvé pána nežli jí, paní N., neuchoval od smrti a hotovými groši českými dobrého stříbrného rázu pražského zaplatiti bez zmatku a odporu i dalšího prodlévání všelikého.
Pakli bychom toho neučinili a sumy dluhu nadepsaného věnního věřící naší nedali a nesplnili tak a na ten čas, jakož se svrchu píše, tehdy my, rukojmové výš jmenovaní, máme i slibujem po napomenutí a obeslání též věřící naší listem a poslem nebo ustně hned nazejtří, žádný z nás druhého nečekaje ani se nebytím kterého nebo čímžkoli jiným vymlouvaje, každý sám svým životem s jedním pacholkem a se dvěma koňoma anebo místo sebe jiného panoši řádu rytířského vypravě, též s jedním pacholkem a se dvěma koňoma, vlehnouti nebo vložiti v pravé Země české obyčejné ležení do jednoho z Měst pražských anebo do jiného kteréhožkoli města nebo městečka jednoho, v šesti mílech od Prahy vzdálí nebo blíže, ve ctnou hospodu tu, kdež nám od věřící naší ustně nebo po listu a poslu bylo by ukázáno.
Jestliže by pak ode dne jejího obeslání a napomenutí nás minulo čtrnáct dní pořád čtouce a suma jistinná dluhu nadepsaného věnního ještě vždy věřící naší dána a zaplacena by nebyla, tehdy, buď od nás ležáno
