zapsaným, jakožto ona sama věřící naše.
Na potvrzení a zdržení toho my, jistec i rukojmové svrchupsaní, pečeti náše vlastní jistým naším vědomím a s celým i plným přiznáním dali jsme přivěsiti k tomuto listu dobrovolně, jenž jest dán dne a léta etc.cizojazyčný text
Forma listu věnního na pargaméně, s rukojměmi, k věrné ruce manželce své
Já N. z N., jistec a první dlužník dluhu dolepsaného, a my A., B., C., rukojmové jeho, s nim a zaň, vyznáváme tímto listem, kdež čten nebo čtoucí slyšán bude, že jsme dlužni urozené paní N. z N., manželce téhož pána N. z N., jistce našeho nadepsaného, pravého a spravedlivého dluhu pět set kop grošů českých vše širokých, dobrého stříbrného rázu pražského, věna jejího a podlé ní k věrné ruce její urozeným panům, panu N. z N., otci jejímu, a panu N. z N., ujci jejímu, kteroužto sumu a jistinu grošů dluhu věnního máme, i dobrou náší vírou beze lsti slibujeme dáti nadepsané paní N. z N., věřící naší, nebo věrné ruce její v plném roce ode dne smrti a umření pana N. z N., manžela jejího a jistce našeho výš psaného, pořád čtouce konečně tak, ač by Pán Bůh prvé jeho nežli jí neuchoval od smrti.
Toto pak při tom vymíněno jest znamenitě, aby nadepsaná věřící náše toho všeho, což by po něm zuostalo tu N., všech nábytkuov se vším hospodářstvím a poplužím, rybníky, platy ročními, do toho roku užívala. A když by její věno dali po roce, tehdy má zase postoupiti všech nábytkuov, več by se koli uvázala, ale užitek toliko vzíti v tom roce a odtud jí nikam nemá hýbáno býti. Pakli by odtud hnuta byla před týmž rokem anebo potom po roce, aby moc měla, což by jejího bylo, své svobodně vzíti, buď to klénoty nebo šatství, a dáti komuž
