svatý Augustin: „Radujmy sě, milujmy, chvalmy, klanějmy sě, nebo skrze smrt našeho vykupitele ze tmy k světlosti, z truchlosti v radost pozváni smy.“

Jako sličný čin byl jest našeho vykupitele, móžem znamenati čtveru věc. Najprvé proto, že jest byl vzácen bohu Otci, a proto smířil ny jest s bohem. A chtě sličně uléčiti náš neduh. Byl jest mocný k sobě přitáhnúti lidský národ, byl jest múdrý potupiti lidského nepřietele. Najprvé byl jest vzácen bohu Otci, a proto smířil ny jest z bohem. O tom smíření praví hospodin skrze svatého Augustina a řka: „Když si byl nepřietel otce mého, jáz jsem tě smířil s ním. Když si byl zdaleka, přišel sem k tobě, abych tě vykúpil. Když si blúdil mezi horami a v lesě, hledal sem tebe mezi dřievím a mezi kamením, nalezl sem tě, a proto přijal sem tě, aby lítá zvieřata i lítí vlcie nerozdřěli tebe. Na mú plecí nesl sem tě a svému otci navrátil sem tě. Usiloval sem pro tě, potil sem sě pro tě, hlavu svú trní poddal sem a rucě moji i bok proklán jest, krev svú prolil sem, duši mú položil sem, abych tě s sebú sjednal, a ty sě vzdaluješ ote mne!“

Druhé proto učinil jest sličný účin našeho vykupitele, proto že jest byl sličný uléčiti náš neduh. Sličenstvie lékařové móžem věděti, jenžto vie, kterého časa léčiti. To hospodin dobřě věděl, když sě Adamovi nemoc vztrže i jeho národu. A jakož Adam stvořen jest byl i shřěšil dubna u pátek, takež hospodin učinil, kteréhož dne světiej Maří zvěstováno, téhož dne i téhož měsiecě i v túž hodinu šestú trpěl jest, a tiem jest uléčil lidský národ. A jakož Adam pro dřěvo v neduh vstúpil, král nebeský, lékař sličný, týmž dřěvem jeho uzdravil.

Třetie proto, že jest byl mocný přitáhnúti k sobě lidský národ. Ničímž by nemohl tak silně i tak sličně přitáhnúti k sobě lidského národa, jakož jest učinil, že mnoho násilé i protivenstvie trpěl, milujě lidský národ. A tú