„ […]text doplněný editorem prorokoval, juž duši mú i srdce mé ostrý meč krojí.“ V ten čas Maria Magdaléna s apostoly k niej přiběžechu, okolo nie všickni klekše, počechu ji těšiti a řkúc: „Ó, přěsmutná našě paní milá, neplač, utěš sě a otpočiň.“ Jimžto ona v tvář žalostivě vzezřěvši, plačíc a řkúc: „Asa vy mě, přětruchlú, v tom uslyšte, mého syna za to proste, by mne neostavil po sobě, ale mě s sebú do Jeruzalema na ty žalostivé hody pojal.“ Tehda všichni počechu prositi a řkúce: „Ó, hospodo přěmilá, rač v tom uslyšěti prosbu matky své!“ V tu hodinu na ni Ježíš žalostivě vzezřěv i poče slziti i vece k Mariji Magdaléně, k apoštolóm i k jiným anjelóm, ješto tu biechu, slova tato: „Libo mi, jakž prosíte. Mú matku s sobú pojmúce, za mnú do Jerusalema pójdete a tu dobřě uzříte, kak žalostivé hody mieti budete.“ V tu dobu jich také poče prositi a řka: „Mú milú matku vám porúčěji, o niej péči mějte a ji těšte, plakati nedajte. Neb jejie i vaše veliké i žalostné zamúcenie skoro sě obrátí v radostné utěšenie.“ Toho dne Ježíš s matkú i s apoštoly ostal, ale Judáše tu nebieše, neb juž o jeho smrti chodieše. A jakž svatý Augustin píše, že toho dne Judáš proradil jeho za třidcěti peněz, proto mnozí v středu masa nejědie, aby je bóh ot nevěrných prorádcí uchoval.

Ve čtvrtek

Nazajtřie ve čtvrtek ráno otáza svatý Petr a svatý Jan Ježíšě a řkúce: „Kde ráčíš, mistře, ať připravíme Veliku noc, točíž velikonoční beránek?“ Tehda Ježíš rozkáza svatému Petru a svatému Janu a svatému Jakubu a řka: „Děte do Jerusalema, a když budete u městskéj bráně, naleznete jednoho člověka, an čbán vody na sobě nese. A kdež on vende v duom, děte po něm a rcěte hospodáři: Kázal mistr náš Ježíš k tobě, aby nám ukázal, kde ta schrána, v nížto bude svými učedlníky velikonoční beránek jiesti. A inhed vám ten hospodář