K téj svádě své srdce bliž,

v niež ctné oděnie sklne sě

v čirém poli jako v lesě

[425] pod korúhvami bohatými,

tať sváda chce ctnéj odplatě.

Když to uzří oko tvé,

buď podlé hospody své

pilně té svády nemylně,

[430] by choval svého miesta pilně.

S malú řěčí mysle mnoho,

vždy sě dokládaje toho,

jenž strachem i udatenstvím vládne,

bez něhož nenie snadně

[435] býti udatnému nikoli,

nežli s jeho dobrú vólí.

Svéj hospodě věren buď,

pro jeho čest sě tak truď,

jakž by své cti také […]text doplněný editorem,

[440] nebyl proň i v jednéj vině

k bohu i k lidem[6]nejisté čtení slova na světě,

jehož by sám i tvé dietě

po tvéj smrti škodu jmělo

i prostranějie řeklo[f]řeklo] rzieklo.

[445] Budeš li který úřad mieti,

toť třěba na to pomnieti,

by choval pána i lidí.

Ktož tě rád v přiezni vidí

a ty jej[g]jej] gye[7]přepisováno písařem v přiezni takéj

[450] i své služby nejednakéj,

tobě ke cti co ukáže,

ty važ u mysli také dráže.

Raziť všie obcě chovati,

mohloť by sě někdy státi,

[455] žeť by na jeden den byli

všickni za jeden člověk míli.

A ktož také obec tratí,

jeden den to vše zaplatí,

že sě jemu pro to zle stane,

[460] žádný jeho dobrým nevzpomene.

Buď svéj chudině milostiv,

v jich vinách nebuď zlostiv,

by jie sám tak těžce súdě

i hnal preč nazě i chudě

[465] od jich těžkého strádanie.

Nad právo jměj smilovánie,

neroď dušě v tom chuditi,

svój tě snaden odsúditi,

v kteréj vóli samému tobě.

[470] nesnadně móž pomoci sobě,

ač by sě velmi práv činil.

Král Šalomún velmi múdrý byl

pravdy i práva nalezenie,

však súdil podlé tázanie,

[475] maje na to smysla viece,

aby jiní, na to zřiece,

neztratili ctného práva.

Což nám stará múdrost dává,

uč sě na tom cti pojměti,

[480] budeš li zbožie i lidi mieti,

nesuď jich sám z svého smysla,

čiň podlé starého čísla,

s potazem ctných, věrných, synu,

buď o kterúžkolivěk vinu,

[485] vyšších i lehčejších lidí.

Jakž vinu tvé srdce vidí,

vsaď na to srdce své,

potom nevynde z vóle tvé,

srdce tvého umyšlenie,

[490] cožť přinese jich usúzenie.

Buď tu milostiv nad právo,

budeť to tvéj duši zdrávo

i tvéj cti k věčnéj pomoci.

Přídeš li kdy k takéj moci,

[495] tuť radu na tě zachovám:

by sirotkóm i chudým vdovám

jich spravedlivé pravdy míle

pomáhaj věrně, snažně píle

i všem chudým správným […]text doplněný editorem,

[500] ač to kdy na tobě leže.

Synu, jižť sem to vše pověděl,

což sem já najviec věděl,

ještoť ke cti nenie mylné.

Jednéť chci ješče pilné

[505] k rytieřství dáti znamenie,