Proti těžkosti i bolesti prsí mátu vezma, polej, pepř a kmín, ale pepře jediné XV zrn, ale jiného rovně, učiniž z toho prach a daj dosti strdi, a když pak půjdeš spat, vezmiž toho jednu lžíci. A to čiň za devět dní, také kto její vodu pomaže a pí, pomáhá žaludku a tiší tracení. Také vajce oteklé vaře jí, i pařiti se jí. Také mléka přičini, také kto má bolest v uší, pusť vody tam její, také kohož ukúsne pes vzteklý, rozetra ji z solí, přilož na ránu.
Mandly sú dvoje, totiž horké a sladké. Sladké hodí se k jiedlu, a ktož je jí s lupinami, utvrzuje dásně, a když sú zpražené, lepšie sú žaludku a spomáhají mužuom a ženám k bujnosti. Ale mandly sú dobré horké tomu, ktož je jie, bolest vypudí, kteráž bývá pod žebrami na slezině na bedrách, tyť vymietá svú mocí. A ktož jich pět snie na čtítrobu, brání zapití. Olej mandlový, ktož púštie v uši, komuž teče, stavuje ten tik a zvuk i znění v uší.
Manholt neb ren slove zelíčko podobú k jitroceli, ktož jej jie, rozpúštie nečistotu z hlavy. Ale ktož jej jie často, škodí žaludku, a z zelé toho tuku se strdí činí kýchaní, jenž velmi čistí mozk, a ktož vaří to zelé z tú vodú a zmyje hlavu, molé zahynú a práchnivú hlavu uzdravuje a spomáhá tomu velmi, ktož má v uší bolest kterú.
Melissacizojazyčný text Meduňka má tyto moci, vezmi list z meduňky a pomaž úle a zuostanúť včely, také když roj letí a máš hotovo, pomaž dsky aneb plásty, sednúť na tom. Také kdy včela uštne, sediec na tě, vezmi meduňku a zetři v rukú a přilož na to, nebudeť nic.
Mateřídúška jest dobrá k hlavě, vař ji s vínem a přičiň dřevěného oleje a ruoženého, obložiž hlavu. Také proti haduom, když ji pálíš, hadi běžie před dýmem pryč, také kto má hada v sobě a daj jemu ji píti, vařiž u víně. Také krmiem přimiešená silní velmi, a žencuom najviec, když žnú na poli, a položili li by se, neuškodí žádný had. Také koho v břiše hryze, pí ji. Kto chrká krví, píž ji, přičině strdi, také dobrá k játruom, také ženám přivodí jich nemoc.
Nedvědí noha, tak řečené koření, jest horká a suchá. A má tyto moci, ktož ji ztluče a vložie na nežity nebo na vředy, zrají velmi a skuoro se propúštějí a hojí se bez veliké bolesti, a zvláště, když ti vředové nebo nežitové stali sú se z přirození studeného.
