[179v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcetřie v mé jmě, tu jsem já[414]já] navíc oproti lat., + ego var. prostřěd nich.“

Mt18,21 Tehdy přistúpi k němu Petr a řka: „Hospodine, kolikokrát[415]kolikokrát] kolikrát Kyas shřěší proti mně bratr mój, a otpustím jemu? Až do sedmikrát?“ Mt18,22 Vecě jemu Ježíš: „Neřku tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátkrát sedmkrát. Mt18,23 Protož přirovnáno jest králevstvie nebeské k člověku králi, jenž chtěl učiniti počet s svými sluhami. Mt18,24 A když počet poče klásti, ofěrován by jemu jeden, jenž bieše dlužen[416]dlužen] + ei lat., nemá var. desět tisícóv závaží. Mt18,25 A když nejmějieše čím zaplatiti, káza jej pán prodati i ženu jeho i syny i všecko, což jměl, a vrátiti[417]vrátiti] navrátiti Kyas, což dlužen byl[418]což dlužen byl] navíc oproti lat., + debitum var.. Mt18,26 Tehdy pak ten jistý sluha prosi jeho a řka: Jměj utrpenie ke mně a všecko tobě navráci. Mt18,27 Tehdy smilovav sě pán nad tiem sluhú, pusti jej a dluh jemu otpusti. Mt18,28 Tehdy vyšed ten jistý sluha, naleze jednoho z svých tovařišóv, jemuž dlužen bieše sto peněz, a držě jeho[419]jeho] navíc oproti lat., hrdléše jej a řka: Vrať, což jsi dlužen. Mt18,29 A pad tovařiš jeho, [prosieše jeho]text doplněný editorem[420]prosieše jeho] rogabat eum lat., vecě: Jměj utrpenie ke mně a všeckoť navrátím[421]navrátím] + tibi lat.. Mt18,30 A on nerodi, ale šed vsadi jej v žalář, až by všecken dluh byl navrácen. Mt18,31 Tehdy uzřěvše jiné[422]jiné] eius lat. sluhy, co sě dějieše, zamútichu sě velmi. I přijidechu i rozpravichu to svému pánu všecko, což sě bieše stalo. Mt18,32 Tehdy pozva jeho pán[423]pán] + suus lat. i vecě jemu: Sluho zlý, vešken dluh otpustil sem tobě, nebos mne prosil, Mt18,33 protož ty také měl si sě smilovati nad svým tovařišem, jakož sem já sě smiloval nad tobú. Mt18,34 A rozhněvav sě pán [jeho]text doplněný editorem[424]jeho] eius lat., da jej katóm mučiti[425]mučiti] navíc oproti lat., až by vrátil vešken dluh. Mt18,35 Takež otec mój nebeský učiní vám, neotpustíte li každý z vás svému bratru z vašich srdec.“

XIX.[426]XIX.] Oſmnadczti rkp.

Mt19,1 I sta sě, když dokona Ježíš ty řěči, jide z Galilee i přijide do krajin židovských za Jordán. Mt19,2 I jidechu za ním zástupové mnozí i uzdravi jě tam. Mt19,3 I přistúpichu k [b]označení sloupceněmu duchovníci pokúšějíce jeho a řkúce: „Jest li lzě člověku ženu svú ot sebe pustiti pro kterúž koli věc?“ Mt19,4 Jenž otpověděv vecě jim: „Nečtli ste, že[427]že] + qui fecit hominem lat. ot počátka stvořil bóh[428]bóh] eos lat. mužě a ženu?“ I řekl: Mt19,5 „Proto ostane člověk otcě a mateře a bude s svú ženú, i budeta dva v jednom těle. Mt19,6 A proto to, což bóh slúčil, toho člověk nerozlučij, nebo již nejsta dva, ale jeden život[429]život] caro lat..“ Mt19,7 Vecěchu jemu: „Což jest tehdy Mojžieš přikázal dáti kniežky otpuštěnie a pustiti?“ Mt19,8 Vecě jim: „Nebo jest Mojžieš pro tvrdost vašeho srdcě přepustil vám púštěti vašě ženy, ale sprva[430]sprva] s prva Kyas počátka tak nebylo jest. Mt19,9 Ale já vám pravi, ktož kolivěk pustí svú ženu, jediné ač by pro smilstvo, a jinú pojme, činí cizoložstvo. A ktož puštěnú pojme, činí cizoložstvo.“ Mt19,10 Vecěchu mlazší jeho jemu: „Když jest taká věc mezi mužem a mezi ženú, neslušie sě ženiti.“ Mt19,11 Tehdy on jim vecě: „Ne všickni mohú popadnúti toho slova, ale kterým jest dáno. Mt19,12 Nebo jsú kleštěnci, ješto sú sě z života mateře tak narodili, a jsú kleštěnci, ješto sú lidmi učiněni, a jsú kleštěnci, ješto sú učiněni svým povolením a ješto sú sě sami klestili[431]ješto sú učiněni svým povolením a ješto sú sě sami klestili] qui seipsos catraverunt lat. pro králevstvie nebeské. Ktož móž popadnúti, popadni.“

Mt19,13 Tehdy přinesechu jemu robátka, aby rucě na ně položil a modlil sě. Ale apoštolové žehráchu na ně. Mt19,14 Ale Ježíš vecě jim: „Nechajte robátek a neroďte jim brániti přijíti ke mně, nebo takých jest nebeské královstvie.“ Mt19,15 A když položi rucě na ně, jide ottud.

Mt19,16 Tehdy jeden přistúpiv, vecě jemu: „Mistře dobrý, co dobrého učiním, abych jměl věčný život?“ Mt19,17 Jenž vecě jemu: „Co mne tiežeš o dobrém? Jedenť jest dobrý, bóh. Pakli chceš vjíti do života, chovaj přikázanie.“ Mt19,18 Vecě on: „Kterého?“ Tehdy Ježíš vecě: „Neučiníš mužobojstva. Nebudeš cizoložníkem. Neučiníš krádežě. Nepropovieš kři[180r]číslo strany rukopisuvého