Proč si bez rozumu a bezprávně ukřižovati směl a do našie vlasti nevinného a spravedlivého přivésti si chtěl? A všeho světa škodné nemilostivě a nespravedlivě tudy si utěšil a mnohé vysvobodil!“
Kapitola devátýnádctá, kterak Šatan pohřížen v hlubokosti pekla a kterak pán Kristus vyvedl otce svaté.
A když ty věci tak mluvieše peklo k Šatanovi, kniežeti svému, ihned přikázaním božím pohříži jej v hlubokost pekla. I řekl jest král slavnosti k peklu: „Budeť Šatan v tvé moci na věky věkóv na miestě Adamovu i jeho synóv návěky!“ A ztáh pán Jezus Kristus ruku svú k svým svatým, vece: „Poďte ke mně všichni světí moji, kteříž máte obraz a podobenstvie mé, kteří ste skrzě dřevo a ďábla a smrt zatraceni byli, ale nynie skrzě dřevo kříže mého uzříte ďábla ovšem potupeného!“
Tehdy ihned všichni světí vzdavše modlitbu bohu, jedniem hlasem zvolachu, řkúce: „Navštievil s’ nás, spasiteli světa, jakož s’ skrzě zákon i proroky dávno nám sliboval. I naplnil si a zprostil si svět skrzě kříž tvój a skrzě smrt kříže tvého sstúpil si k nám, aby nás z pekla vyvedl a z moci ďábelské skrzě tvú velebnost.“
Tehdy spasitel světa milostivě pozdravi Adama a řka: „Na pokoj tobě, otče Adame, se všemi svatými syny tvými, i mým všem zvoleným!“ Tehdy ihned otec Adam pad k nohám božím, pocelova ruku jeho s pláčem, a řka a osvědčuje všem, vece k spasiteli: „Přišel jsi, spasiteli světa, aby své stvořenie vykúpil i také v tvém věčném království posadil!“ Též i žena jeho Eva, padši k nohám božím, ruce jeho celujíci, plačtivú modlitbu mluvieci a řkúci: „Aj, ruce, které sta mě stvořile!“ To ukazujíc všem svatým.
Tehdy spasitel pozdvih ruku svú, i učini znamenie kříže na Adamovi i na všech svatých svých. A drže pán Kristus Adama za pravú ruku, vece k němu: „Pokoj tobě se všemi svatými a spravedlivými mými!“ Adam pak přivaliv sě k kolenoma pána Krista, plačtivú modlitbú jeho jest prosil velikým hlasem a řka: „Povýším tebe, hospodine, neb si mě přijal, aniž si kochal nepřátel mých nade mnú! Pane bože, volal sem k tobě a uslyšal si mě, hospodine, vyvedl si z pekla duši mú, spasíš mě od stupujících do jezera! Zpievajte hospodinu světí jeho a děkujte paměti svatosti jeho! Neb hněv v rozhněvání jeho a život u vuoli jeho!“
Též i všichni světí přivalivše sě na kolenú k nohám pána Krista, jedniem hlasem řekli sú: „Přišel si, vykupiteli světa, jakož si skrze zákon i proroky dřéve pravil, skutkem si naplnil, vykúpiv ny živé ot smrti skrzě kříž tvój a skrzě
