kterýžto Lazara čtvrtý den mrtvého, smrdutého a porušeného, kteréhožto já držiech mrtvého, přikázaním svého slova navrátil živého?“
Odpovědě Šatan, knieže smrti, vece: „Toť jest ten Ježíš!“ To uslyšev peklo, vece k němu: „Zaklínám tě, Šatane, tvú mocí i mú, aby jeho nepřivodil ke mně, byť snad, když bychom chtěli jeho popásti, byli bychom popadeni ot něho. Neb já zajisté, když jeho přikázanie slyšech, všecko sě ztřesech a zamútich, užeseno strachem a bázní velikú; všecko panstvie mé i nemilostiví úřadové moji spolu sú sě zamútili. Aniž sme také toho Lazara zdržeti mohli, ale vydřev a vysunuv sě jakožto orel, vší rychlostí vyskočil jest od nás. A ta země, v kteréžto Lazarovo tělo ležieše, ihned k hlasu Ježíšovu navráti jej živa. I vědě to cele, že ten člověk, který jest mohl tyto věci učiniti, bóh silný jest v přikázaní, mocný v člověčenství a spasitel lidský. Ale přivedeš li jeho ke mně, všichni, kteříž sú zde v ukrutnosti žaláře zatvrzeni, neporušenými okovami hřiechóv skrúceni, zprostíť jě a k životu věčnému přivedeť je svým božstvím.“
Kapitola sedmnádctá, kterak pán Kristus slavně navštievil peklo a o svědečství svatých prorokóv a co mluvil jest zbor ku pánu Kristu.
A když tak mezi sebú ty věci Šatan, knieže smrti, a peklo mluvišta, přijide hlas veliký jakožto hrom a řka, a duchovní křik: „Zdvihněte sě, brány věčné, ať vejde král slavnosti!“ Tehdy Šatan, knieže smrti, a peklo vecechu: „Který jest tento král slavnosti?“ Odpověděno jest jemu v hlasu božiem: „Pán silný a mocný v boji!“ A to uslyšev peklo, vece k Šatanovi, kniežeti svému: „Otejdi ote mne, vystup z stolic mých ven! Jsi li mocný bojovník, jdi bojovat s králem slavnosti, co tobě s ním!“ I vece jako k svým nemilostivým úřadóm: „Zavřete brány ukrutné měděné a závory železné založte a silně braňte sě, abychom nebyli zjímáni, jenž i my jaté v vazbě držíme!“
A ty věci uslyšev všecko množstvie svatých, v hlasu lánie a žehránie vece ku peklu: „Otevři, mrzké peklo, brány tvé, ať vejde král slavnosti!“ Tehdy uradovav sě
