v sobě nesvorností stavův roztržité a rozsapané zase zvelebiti, v řád uvesti a králi uherskému Matyašovi, silnému nepříteli, odpírati mohl; aneb že jich k tomu král Jiří radil, aby po smrti jeho krále z Polska vzali. Rod jeho podnes trvá na knížatech minsterberských v Slézsku. A vnuk jeho po synu Viktorýnovi byl kníže Bartoloměj, přítel stavu městského, kterýž léta Páně 1515. na Dunaji pod Prešpurkem, jeda k králi Vladislavovi, utonul. Druhý vnuk po Jindřichovi byl Karel, kníže minsterberské, Království českého za krále Ludvíka gubernátor, jehožto opět vnuk jest Karel, nynější kníže minsterberské na Šternberce.

Z pátého rodu králův polských panovali v Čechách dva: totižto Vladislav, Kazimíra, krále polského, syn, volen po králi Jiřím a korunován léta 1471. Ten kraloval až do 1516. čtyřidceti a pět let. Mnohé rozepře a odpory s počátku vystáti musil s Matyášem, králem uherským, kterýž rozličně o Království české usiloval a měl k tomu pomocníky neposlední z stavuov, až i Korunu českou škodně osekal, odtrhv od ní smluvou Markrabství moravské a všecku zemi slezskou, kromě knížetství javorského a svidnického. Však Vladislav, přečkav Matyaše živobytím, netoliko Království české k prvnější celosti přivedl a vedlé smlouvy Moravu a Slézko k Čechům zase připojil, ale i Koruny uherské dosáhl. Po něm kraloval syn jeho Ludvík deset let, kterýž zahynul na vojně proti císaři Solimanovi tureckému léta Páně 1527., nemaje věku svého více nežli dvadceti let, žádného dědice nepozůstaviv.

Z šestého rodu arciknížat rakouských nynější pán náš, císař Rudolf Jeho Milost, jest šestý král český, ačkoli v rozdílných časích a neposloupně kralovali prvé v Čechách arciknížata rakouská. První byl hned po sjití kmene králů českých Rudolf I., syn císaře Albrechta I. a vnuk císaře Rudolfa I., kterýž krále Otagara II. polem porazil. Ten vzal sobě