[Životy svatých otců (poustevníků)]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII D 36, 1r–208v. Editoři Stluka, Martin, Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<6r6v7r7v8r8v9r9v10r>>>>>
Skrýt ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

[8r]číslo strany rukopisuškodně změnil, od výsosti nebeské upad u myšlenie nečisté a mějieše vrtkú mysl a žádost i se i ono v srdci {svém}meziřádkový přípisek mladší rukou mrzkú. A pakli sě kdy[20]na tomto místě zapsáno ſb, neškrtnuto s dobrú myslí k dobrým skutkóm navrátieše, vždy jej silně nečisté myšlenie táhnieše k zlosti, jakožto lodí, když sě na vodě velmi rozběhne, ač již plavec veslem neusiluje, ale zpraví, a kamž plavec miení, tam sama běží. Takež staří zlí obyčěji člověka táhnú vždy po sobě. Zdáše sě tomu pústenníku, by ještě v svém stavu právě stál. I přihodi sě jemu, že po svých hodinách z svého obyčějě chtieše svého těla u večer pokrmiti. A všed na to miesto, v ňemžto přěbýváše, i naleze obecný chléb na stolci položený, a pojed toho chleba, což koli v srdci nehod mějieše, toho polepšiti netbáše, ani svého škodného spadenie, ješto jej u brzcě potkalo. I chtieše to opatřiti. A v tu dobu hořké smilstvie jeho srdce zažže i mysléše, chtě sě k světu navrátiti. Avšak toho dne na té púšti ostav, chvály i modlitby naplniv bohu obyčějné i přisěde k svému stolci, chtě sebe pokrmiti i posíliti. Tu naleze bochník na stolci ležiece, ale dobřě črnější než dřieve mějieše. A uzřěv to i počě sě sám k sobě diviti, kde sě jest taká proměna vzala. Avšakž pojě toho chleba a třetí den naň pokušenie spade schlípné i smilné, třikrát věčšie než dřieve. Neb, ač jědieše chléb svuoj aneb sedieše, vždycky přěd sebú vidieše přěluda v ženské tváři ke všemu smilství zpósobeného.

A potom jiný den na svých obyčějných modlitbách stáše a svýma očima i sěm i tam hlédajě a svú myslí jsa jatý. A s těch modliteb jide k svému stolci a chtě pojiesti. Tu naleze bochník velmi smrdutý a velmi zsechlý a jako od myší ohlodaný a ode psuov. Tehdy to uzřěv i jě sě v sobě mútiti a své slzy prolévati, alevšakž netoliko ani tak mnoho, že by jimi byl mohl plamen smilstvie v sobě uhasiti. Tehdy pojě toho chleba ne s túž chutí ani s túž sytostí jako dřieve, opět jej tělesné žádosti jako valní nepřietelé ostúpichu a všecko[21]původně zapsáno wſſe, „cko“ nadepsáno později škodné pokušenie jako šípy v jeho srdce upustichu a jako

X
20na tomto místě zapsáno ſb, neškrtnuto
21původně zapsáno wſſe, „cko“ nadepsáno později
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 19 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).