kaž[S6v]číslo strany rukopisudý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný a jáť ho vzkřísím v najposlednější den.“
Jan v ‹začátek komentované pasáže8.›konec komentované pasáže[1958]8.: VIII: „Jistě, jistě pravím vám: bude-li[1959]bude-li: Budeli kdo řeč[1960]řeč: Ržeč mou zachovávati, smrti neuzří navěky.“
Ján ‹začátek komentované pasáže11.›konec komentované pasáže[1961]11.: XI: „Dále pověděl Kristus: ‚Lazar spí, ješto již byl mrtvý a v hrobě pohřbený.‘“
„Ale Kristus, jenž mrtvé obživuje a volá to, což není, aby bylo.“ (K Římanuom[1962](K Římanuom: Ržijmanuom v ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže[1963]4.: IIII kapitole.)
Dále Jan ‹začátek komentované pasáže11.›konec komentované pasáže[1964]11.: XI kapitola[1965]kapitola: ka: praví: „Já jsem vzkříšení i život[1966]život: Ziwot. Kdož věří ve mne, byť také umřel, živ bude. A každý, kdož živ jest a věří ve mne, neumře na věky. I upřímě na tato slova vzkřísil jest[1967]jest: gṫ Lazara, jenž čtyři dni v hrobě ležel a tělo jeho se již bylo poča[S7r]číslo strany rukopisulo porušovati a smraditi.
Aby mdlé přirození při smrtedlné posteli strašlivé jsouc[1968]jsouc: gſautz o budoucím vzkříšení věřiti mohlo.
Mnoho jest těl z mrtvých vzkříšeno za časuo prorokuov a apoštoluov. Kristus vzkřísil syna vdovy (Lukáš ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže[1969]7.: VII), vzkřísil dceru knížete školy (Lukáš ‹začátek komentované pasáže8.›konec komentované pasáže[1970]8.: VIII), vzkřísil Lazara (Jan ‹začátek komentované pasáže11.›konec komentované pasáže[1971]11.: XI). Svatý Petr vzkřísil Tabitu (v Skutcích ‹začátek komentované pasáže9.›konec komentované pasáže[1972]9.: IX). Též ‹začátek komentované pasáže20.›konec komentované pasáže[1973]20.: XX: svatý Pavel Eutycha. ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže[1974]4.: IIII královské ‹začátek komentované pasáže4.›konec komentované pasáže[1975]4.: IIII: Elizeus prorok vzkřísil syna své hospodyně z mrtvých. ‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže[1976]3.: III královské ‹začátek komentované pasáže17.›konec komentované pasáže[1977]17.: XVII: Eliáš prorok vzkřísil sareptánské dítě.
Itemcizojazyčný text dva veliká a [S7v]číslo strany rukopisusvatá muže Enocha (‹začátek komentované pasáže1.›konec komentované pasáže[1978]1.: I Mojžíšovy[1979]Mojžíšovy: Moyžijſs ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže[1980]5.: V) a Eliáše (‹začátek komentované pasáže3.›konec komentované pasáže[1981]3.: III královské[1982]královské: Králow: ‹začátek komentované pasáže2.›konec komentované pasáže[1983]2.: II) pojal Buoh k sobě živě s tělem i s duší z tohoto křehkeho a bídneho a pomíjejícího života, aby skrze ně nějaké znamení budoucího a praveho ‹začátek komentované pasážeživota dal›konec komentované pasáže[1984]života dal: žiwotadal, ne abychom se jako pohane domnívali, ‹začátek komentované pasážeže by›konec komentované pasáže[1985]že by: žeby po tomto bídném životě s námi veta byla.
Napomeň nemocného, kterak mocný Pán jest nad životem[1986]životem: Ziwotem a smrtí.
Kristus (Lukáš ‹začátek komentované pasáže7.›konec komentované pasáže[1987]7.: VII) praví: „Neplačte, neumřelať děvka, ale spí.“
Rozum nevěřící nerozumí skrytým věcem Božským i posmívá se slovuom Kristovým, nebo nezná Pána, jenž smrt naši nazývá snem.
I jestiť, o čemž Izajáš[1988]Izajáš: Jzayáſs pověděl (‹začátek komentované pasáže25.›konec komentované pasáže[1989]25.: XXV): „Onť jest smrt požřel navěky.“
Ale Kristus přidada ví[S8r]číslo strany rukopisuru
