[S5r]číslo strany rukopisujakž teď přebývá v nemoci a trápí se, obnovené, oslavené i s duší živo bude na věky. Což pak máme tělo ztratiti a toho zase nedosáhnúti? ‹začátek komentované pasážeTehdy by›konec komentované pasáže[1942]Tehdy by: Tehdyby smrt hrozná a strašlivá a nepředrahá svatých býti musila.
Protož sobě tyto věci pilně rozvaž a pamatuj nepochybujíc[1943]nepochybujíc: nepochybugjtz, kterak Kristus do třetího dne (podlé těla) v hrobě ležel a třetí den vstal z mrtvých v nový a věčný život[1944]život: Ziwot a již neumře navěky. Tak také všecka těla v Kristu spící, totiž v Krista věřící, odpočívají v hrobích toliko na čas v jisté naději veselého vzkříšení a musejí zase vstáti v nový a v věčný život v den soudný tu, kdež žádné smrti ani hříchu víc[1945]víc: wijtz nebude, ale toliko všec[S5v]číslo strany rukopisuka dobrota, život[1946]život: Ziwot, radost, blahoslavenství, veselí a spasení. Tyť jest dobré věci Bůh všemohúcí zaslíbil, protož se nepochybně tak stane. Tomu zaslíbení věř, milý bratře, a vysvědčení Písma svateho o tělu vzkříšení pilně sobě v srdci upevni, nebť nás tomu svatý Pavel v mnohých řečech učí napomínajíc[1947]napomínajíc: napomijnagijtz. Avšak[1948]Avšak: A wſſak nás také nic[1949]nic: nitz hojnějí těšiti nemuože jako svědomí Písem svatých o tělu vzkříšení. Neb se tu nemluví slova lidská, ale Boží, jenž nám to všecko splniti račí, což jest[1950]jest: gṫ mluvil. Žádný[1951]Žádný: Ziádný nemá vuole Boží změniti ani také jeho předsevzetí jakou překážku činiti, nebť jest veliké moci, pravdomluvný a věrný, jehožto dobroty a mi[S6r]číslo strany rukopisulosrdenství žádný vyřknouti nemuože, protož nesluší o tom o všem pochybovati.
Písmo o těla vzkříšení.
Matouš[1952]Matouš: Mathauſs ‹začátek komentované pasáže13.›konec komentované pasáže[1953]13.: XIII: „Spravedliví budou svítiti jako slunce v království Otce svého.“
I tuť mluví o slavném stavu věřících potom když tělo vzkříšeno bude.
Jan ‹začátek komentované pasáže5.›konec komentované pasáže[1954]5.: V: „Pán Kristus praví: ‚Jistě, jistě pravím vám: kdož řeč[1955]řeč: Ržeč mou slyší a věří tomu, jenž mne poslal, má život věčný. V potupení nepříjde, ale půjdeť od smrti do života[1956]života: Ziwota.‘“
Jan ‹začátek komentované pasáže6.›konec komentované pasáže[1957]6.: VI: „Tať jest pak vuole toho, kterýž mne poslal, aby kaž[S6v]číslo strany rukopisudý,
