šla z svú ctí i s svým břemenem a prací.

Všickni opatové, probošti neb převorové kterýchž koli buď klášteruov, ješto s božie pomocí v království našem jsú mnohá, zbožie a práva, kteráž od předkuov našich králuov českých přejasných, vévod neb také i od jiných osob toho královstvie přijali jsú, a ta práva svědomé jest, že pod panováním královým mají býti držena, ti všichni každému z králuov aspoň jednú v životě a za zdravie každého krále mají okázati svá práva, jakožto z starého obyčeje shledali sme zachováno, a nové listy na potvrzenie a ujištěnie ode všech mají sobě obdržeti. Jestliže by toho neučinili a to opustili, vězte bez pochyby, že zbožie těch za chvíli nebudú jmieti a do královy komory budú zachována, doniž listuov potvrzenie sobě nedobudú a přiznánie i práv svých okázanie neučinie, jakož jest svrchu pověděno.

Poctivá dávnost za právo usúdila obyčej ten, kterýž jest z dávných časuov zachován i potvrzen, o zjevných a hrubých vinách, jimiž by narčeni byli aneb psáni od konšel neb přísežných kterých krajin, ješto by psanci byli, pro něžto potom podlé řádu a práva na smrt měli by odsúzeni býti. Ten běh podlé zachovánie starého vypravujíce, za právo činíme, aby žádným konšelóm ani přísežným nižádné krajiny neb vlasti neslušalo psancem býti žádného pána zemského neb vladyky, mohú však, jestliže by kterého z vladyk neb pánuov psancem jměli znamenati, jestliže by jej nalezli neb optali, pánóm poprávcím a tresktatelóm té krajiny zjeviti a pověděti. A ti páni takového konšely oznámeného mají, odvrhúc všicku omluvu, Králově Velebnosti pověděti.

Páni poprávce a tresktatelé všeliké krajiny mají pána všelikterého, kterýž by psancem byl, znamenati za psance, aby spravedlnosti, kteráž všem má býti obecná, kterúž také za časuov našich mieníme ctíti a zachovati, chcem tomu, vždy aby ta spravedlnost byla zachována, aby pro jednu zvláštní osobu od pravé cesty nebylo odchýleno.

Ktož by chtěli městsky se obchoditi, ješto snad pomsty vinu z slitovánie člověčieho v mrzkosti mají, právo své viece vedúce nežli pomstu, z potvrzeného a zachovalého obyčeje královstvie řečeného proti tomu jsú lékařstvie připravena, kteráž ovšem našim věrným, jakož sluší, spravedlivě na popravu mieníce mají býti obecná a nižádnému nesluší jich změniti, za právo činíme, když koli kto, jsa oblúpen, žalobu měsckú, že mu se škoda stala, aby mu to vráceno bylo, což mu pobráno, učiní, to