nižádnému jinému nesmějte aniž všetečně vzdávajte ani dávajte ani utratiti smějte pod pokutú zlého příslovie a věčně duostojenstvie zbavenie, úřaduov i cti. V kteréžto pokuty věz, že je upadl, ktož by jinak učinil, leč prvé zjevně, jakožto naše práva posvátná nedaleko napřed pověděná pravie, bude vedlé ustavenie provoláno, aby ten král slavně přísahu svatú učinil, že nemá od koruny odchylovati zbožie a práv království svrchu připsaných.
Poctivá a výborná města královstvie našeho českého jsú: Praha, Vratislav, Budišín a Kutná Hora, naší Královské Velebnosti najmilejšie. A jakož tato města nad jiná královstvie řečeného ctnostmi a zralostí měšťan jsú povýšena a množstvím lidu, tak také chcme, aby před královskú výsostí počestností, duostojenstvím i chvalú zvláštní byla ozdobena, a najviec tiem, což královského duostojenstvie ke cti a všech věrných k stavu pokojnému a tichému hledí.
Protož tohoto ustanovenie mocí opatřili sme, aby zřiezeno bylo, že všichni králi naši čeští budúcí jasní, kteříž v tu dobu budú, udá li se jim kdy do měst svrchupsaných neb do některého z nich přiblížiti, najprvé přípravy královského korunovánie na se vezmúc, nebo potom, neb najprvé měštěné z těch měst poctivě a slušně vyjíti mají a Králově Milosti, před ním stojiec, na znamenie čistého náboženstvie a čistoty viery klíče městské poctivě mají nésti.
A prvé než klíči dáni budú a král do toho města vende, učiní najprv přísahu slavnú, dotkna se svatosvatých čtení poctivě, ne na koni jeda, ale s koně sseda, ke cti boží před nimi přede všemi, že po vše časy života svého dobrú věrú bez umenšenie a okolkuov všecky věci zachová a zachovati káže úplně ustavenie neb práva učiněná pánem Karlem, českým králem přejasným a poctivým předkem svým, aby neodlučoval měst, hraduov a práv k království a poruce českému ku popravě a k stolu jeho příslušejících. A když to právo učiní, najvěrnější milí měšťané, s radostí plešíc s piesněmi a s veselím, s myslí nábožnú a s poslušenstvím poddaných toho krále mají za pravého pána svého do města přijieti a veselú myslí uvésti, aby za dlúhé časy s pomocí boží město i veškeren lid toho královstvie jemu božsky k zpravování pójčené u pokoji věčném zachoval v časy budúcie.
Za právo ustavujem, aby snad daremné rozprávky temnost zplozena nebyla svatým ustanovením naším, kterýchž pro obecné dobré zjevným