lid vidí, prvé nežli by přeslavná koruna na hlavu královu posvátnýma rukama pražského arcibiskupa neb preláta jiného, když by snad kostela pražského stolice v tu dobu biskupa neměla, aneb že by tomu byl odporen ten arcibiskup neb nedostatečen, vstavena byla, aby přisáhli, na svatosvatých čtení ruce položiec, toto zjednánie naše aby věčně drželi a bez přerušenie zachovávali.

A tohoto ustavenie přestupitele pokutám těmto poddáváme: jestliže by kto kdy tak všetečný a pyšný byl, že by svrchuřečených úřaduov který do života uprosil, nebo aby mu prodán neb zastaven byl do času určeného neb kterýmkoli obyčejem poručen proti napsání a právu této výpovědě k věčnosti nebo do času, že by sobě zjednal, tiemto právem zbaven buď těch věcí, kteréž uprosil, a prodaj ten nebo dánie preč toho úřadu buď nikakovéž a úplně nepevné. Aniž kto muož buďto listy snad na to uprošenými od Královské Velebnosti nebo jiným kterýmkoli obyčejem krále upomínati ani kterak obsélati kterým během z těch věcí.

A též úplně chcme a přikazujem, aby zachováno bylo od úředníkuov králových všelikých vévodstvie našeho vratislavského a markrabstvie budišínského, i proč bychom všudy v obec do všech vlastí a zemí našich těch věcí nerozšířili, kteréž obecně všem věrným našim pro obecné sjednánie