[Solfernus]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV E 29, 67r–154r. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka
<<<10<67r67v68r68v69r69v70r>>>>>
Skrýt ediční aparát

[68r]číslo strany rukopisupokoř se jemu a nechlub se v srdci svém z té cti, kteráž sě tobě děje, ale pokoř se s Jeronýmem, doktorem slavným, kterýž když viděl kněze, an s velebnú svátostí k němu přišel jest, zavolav i řekl jest: Ó milý Pane, zdali sem já lepší otcóv našich, kteříž žádali sú viděti tvú svatú tvář, a roznemohše se zemřeli sú? A již pak sám ke mně, člověku hřiešnému, přijíti ráčil jsi. Ó Pane, nejsem hoden, aby všel pod mú střechu, ale rci slovem a uzdravena bude duše má. I nevaž sobě toho lehce státi u slavné mše jeho, poněvadž tu divné a skryté věci se dějí, jichžto[b]jichžto] gichžto / gichžto[2]na přelomu řádků my věrú doséháme, ale ne rozumem. I všech lehkostí té chvíle nechaj, ale s samým Bohem rozmlúvaj a po všecky dni života tvého dobrořeč Pánu a chval jméno jeho na věky, neboť jest veliký Pán Buoh náš a chvalitebný přieliš a velebnosti jeho nenie konce. Jestiť milostivý a milosrdný Pán, trpělivý a mnohé milosti, spravedlivý jest ve všech cestách svých, Pán svatý ve všech skutciech svých. Protož žádný čas nezapomínaj Pána Boha, pomni také na to, že on má moc umořiti a má moc obživiti. A žeť on odjímá duch kniežat a králóv, onť jest najvyšší nade všiem světem. Ale zajisté o těch velebných skutciech Boha našeho, kteréž lidskému pokolení učinil jest, mně teskno nebylo by mluviti, ale lidem světským teskno učinil bych v poslúchaní, poněvadž zajista jasnosti tvé v jiných mých knihách o mraviech a o zprávě života tvého položil sem. Tuto nynie pro pamět krátce sem velmi dotekl několiko kusóv o duchovenství, jenž potom s pomocí jeho, jenž mě stvořil, knížky tyto tobě o tom psáti umienil sem pro pamět budúcí, neb již čas života mého blížíť se. I vie Pán úmysl mój, že žádám tobě nynie štěstie časného vedlé vóle jeho, abych potom viděl tě u věčném blahoslavenství, kteréhožto odměna[c]odměna] od/mnena žádná býti nemóže v častném životě. A žádaj s Bohem nesmrtedlným a neskonaným[d]neskonaným] snekonanӳm[3]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 3v: neskonaným kralovati, neb přirozenie naše musí pominúti, ale přirozenie božie nikdy nemine s nižádné strany. Toť já viem, neb ty věci, kteréž z ničehož sú stvořeny, mohú pominúti. A ty věci stvořené, čím větčie jsú, dobře mohú činiti. A tehdy, když nět[68v]číslo strany rukopisuco

X
bjichžto] gichžto / gichžto
codměna] od/mnena
dneskonaným] snekonanӳm
2na přelomu řádků
3srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 3v: neskonaným
 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 3 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.16
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).