ta[67v]číslo strany rukopisuké učiniti spravedlnosti všelikého řádu a duostojenstvie lidem, tak bohatému, jako chudému. Neb budeš li spravedlivě živ, nebudeš viděn opuštěn ani sémě tvé bude hledati chleba. Ale že sami ot sebe nic mieti nemóžem, protož prosme, a budeť nám dáno, tlučme, a budeť nám otevřěno vedlé řeči spasitele, neb on tak milosrdný jest, že milosti své od nižádného on neopustí, leč kto sám jej opustí, a ještě nad tiem lítost má. Ktož pro své hřiechy jej opustí i rozhněvá, i těch ještě hřiešných prosí a žádá, aby sě k němu obrátili, jakož prorok die: Navrať se, navrať sě, Sunamitská, totiž duše každá hřiešná, a neroď zapomínati mých milosrdenství. I událo li by se kdy rozhněvati Pána, nestuoj dlúho v hněvě božiem, ale želej a učiň pokánie, oznámě duchovniemu zlost svú. Hotovť jest smilovati se Pán, poněvadž sám řekl jest skrze proroka: Nechciť já smrti hřiešného, ale ať živ jest a obrátí se. Ale však na milosrdenstvie božie hřešiti neroď, tak aby úfaje, že milostivý jest, i hřiechóv ostati nemienil, věda, jakož milosrdný, takéž spravedlivý jest. Neb skrze zúfalstvie mohl by upadnúti potom v nekonečné nekánie, kteréž vede k zatracení věčnému, i pomni na Pána Boha a onť neopustí tebe ve všech puotkách tvých. Ráno i večer pamatuj chváliti jméno jeho a nebuď ty lepší Davida, kterýž sedmkrát za den chválu vzdával jest Hospodinu a v noci jest nezapomínal jeho, neb[a]neb] ne[1]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 2v: neb die sám o sobě: Pamětliv sem já byl na jméno tvé i v noci, Pane. David zajisté, jakož sám vieš, král a pán byl jest veliký v bohactví a čest velikú maje a Buoh s ním mluvieše a slibováše jemu, že svého milosrdenstvie od něho nechce odjieti na věky. A on slovuom božím věřil jest, poněvadž neproměnitedlná jsú, již jako jist byl jest svým spasením, avšak proto s bázní a neúfaje křehkosti své, řekl jest: Smiluj se nade mnú, Pane Bože, vedlé velikého milosrdenstvie tvého. A opět: Neodvracuj své tváři ode mne, milý pane, ale učiň uslyšitedlné ráno své milosrdenstvie a zjev mi cestu, kterú bych já choditi měl, a vysvoboď mě z mých nepřátel etc.cizojazyčný text A poněvadž David, král veliký jsa, nestyděl se jest služebníkem nazvati jeho, věru, ty, králi, ovšem u veliké cti jsi, nebuď lepší jeho, ale když u mše stojíš,