[Solfernus]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. IV E 29, 67r–154r. Editor Hanzová, Barbora. Ediční poznámka

[117v]číslo strany rukopisubieše list psán v tato slova:

Najvyššiemu Pánu Bohu a najmocnějšiemu králi, stvořiteli věčnému, my, Luciper, knieže ďábelské, Solfernus hrabě, Astarot hajtman, Lunarius, Belfegor, Turenterus, Tartareus, Loquencius, Saturneus, Marchelindeus, Venereus, Adulterianus, Celerentinus, hajtman nad strážnými, i jiní všichni čertie, ďáblé a pekelníci oznamujíce tiemto listem na vědomie dáváme, že divíce se nemóžem se nadiviti, proč Svatost Tvá takým nespravedlivým ukrutenstvím na nás unáhliti ráčil si sě, věda i v skutku to shledav, že ke všemu rovnému a spravedlivému mimo právo a řád v království tvém poddávali sme se. I píšem tak, jakož poslové naši nás zpravovali sú, že rada tvá odsúdila jest nás přiebytkóv královstvie nebeského, podávajíc nám toho, jenž ovšem my toho nikoli učiniti nechceme aniž móžeme. A ne vedlé běhu zemského, ale vedlé běhu nebeského nás súdili sú. A v té výpovědi dotýkají, že mocně stalo se pod tú pří. Velebný Pane, rač nám jistě věřiti, žeť naše vuole k tomu nikdy nebyla jest, aby tak zarukováno bylo. Pakli sú co naši poslové Tvé Svatosti slibovali, jenž by toho dovésti nemohli, ale majíť o to kázáni býti, ješto toho Svatost Tvá sám pochválíš. Protož, Pane velebný, poněvadž tak nesnesitedlná věc nám poddána jest, abychom za své prositi měli a pokoru ukázati, jenž by slušnějie bylo, nám sě zdá, by ty sám nás za to prosil, co s’ nám křivdy a násilé učiniti kázal, abychom my to Tvé Svatosti odpustili, i prosímeť, aby nám v tom za zlé mieti neráčil, žeť té výpovědi, kteráž sě jest od tvé rady stala, držeti nikoli nemóžem, aniž chcem. Ale nad to prosímeť my Svatosti Tvé, poněvadž sjednánie nynie mezi námi býti nemóže, aby nám práv našich potvrditi ráčil se vší říší[en]říší] rzieſſẏ nebeskú tak, abychom my aspoň v pekle sami vládnúti mohli bezpečně a také aby nám k tomu povolenie ráčil dáti, koho bychme koli mohli nalésti a navésti k činění vóle našie, aby nám toho brániti nemohl. A ktož by sě koli protivil vuoli tvé a tě rozhněval, aby v moci naší zuostal a v tom tvoji aby nám žádného takového nehájili ani bránili. A kterýžkoli řád a právo sobě u pekle vyzdvihli a zjednali, aby nám toho ižádný rušiti nemohl. Neb i nynie, velebný Pane, zjednánie některá zpósobena jsú mezi námi, o něž Svatost Tvú ukazatel listu tohoto lépe a šíře zpraví. A také ať by nám v pekle žádný jiný nevládl, než čertie a ďáblé. Na to na všecko

X
enříší] rzieſſẏ
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 5 dny; verze dat: 1.1.26
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).