Tehdy vstav Tartareus doktor i poče mluvit a řka: „Velikú jasností obdařený a vší mocí a silú opásaný, toběť ostaven jest chudý a sirotkú ty budeš pomocník, neb duom tvój slušieť ctíti v dlúhosti dnóv, pane a knieže mocností mnohých, již k vuoli tvé a k tvému rozkázaní tito všichni radili sú i učili, kterak by duostojnost svého panstvie spravovati měl v svých běziech. Protož račtež nemeškati, poněvadž úmysl všech vás sjednává sě poselstvím činiti k Bohu, druhé o toho Adama konati, třetie o hajtmana nad strážnými; na ty věci pomyslte bez meškánie všelikého. Ale já to duchovním opatřením opatřil sem, neb znamenal sem na pánu mém tesknost skrytú v srdci jeho. A proč ta na něho přišla jest, já poznáním vnitřním znamenám. Ó pane velebný, nikoli smutku nedaj panovati nad myslí svú, nebť smutek přivodí nebezpečnosti rozličné ku porušení života tvého. Ale buď spravedlivě živ, nebť lépeť jest maličko mieti spravedlivému, nežli maje bohatstvie veliká, i býti hřiešníkem a nespravedlivým. Aneb já, pane, viděch hřiešníka nadpovýšeného a vyzdviženého jakožto cedrus libanský, a po malém času šel sem, a aj, nebieše jeho a nenie nalezeno miesto jeho. Proto chovaj nevinnost, neboť jest to svatost člověka pokojného. Ale že i já z najmenších tvých obdařen sem učením[101]opraveno písařem, i musím pánu mému předkládati ty věci, kteréž k umění mému příslušejí. Nebo psáno stojí, že učenie jest múdrost k naučení neumělých a řád učenie jest tento: aby najprv sám naučil a potom aby jiné učil. Neb die Písmo v knihách života: ‚Synu mój, pí vodu z čisterny tekuté studnice tvé, neb potom vyprýštili sú se prúdové tvoji ven a na ulice vody své rozpúštějí.‘ Píti zajisté z čisterny jestiť uměnie, kterýmž kto[ek]kto] to obdařen jest, [bude]text doplněný editorem[102]srovnej rkp. KNM IV E 6 na f. 87r: kterýmž, kto obdařen, bude jest jiné učiti jiné učiti a jako vodu mezi jiné rozlévati. I proto já uměnie mého netajil sem před pánem mým, aby zjeveno bylo mé učenie mezi všecky, poněvadž ne sám sobě toliko, ale jiným ku prospěchu živ býti žádám. Protož, pane mój, prosím, bych tresktán nebyl z nedostatečnosti rozumu mého od jiných. A kto by mi nepřál, buď oblečen hanbú a stydlivostí, kteříž by zlostně mluvili proti mě. A radujte se a veselte se, ktož žádají spravedlnosti mé. A rcete: ‚Takový buď zveleben pán náš a ti, kteříž chtie pokoji sluhy jeho, a jazyk mój vypravovatiť bude spravedlnost mú a přes celý den chválu tvú vyznávati bude, nebo spravedlivý nalezen jest velebný