učinil. Pakli bychom toho učiniti nechtěli, ale abychom tě jemu vydali, že nám toho věří. Ale pán náš i my, jenž vždycky zvykli sme dobrotivost a lítost okazovati nade všelikým živým, i s tebú umienili sme dobrotivě nakládati, ač i hoden toho snad nejsi. Neb pán a knieže náš takové povahy jest, že každý – buď kteréhokoli řádu, stavu neb duostojenstvie a jakkoli neřádný, zlý a nešlechetný –, když sě jedno k němu uteče a dá se na milost a s ním chce ostati, má plnú svobodu na jeho dvoře a plné bezpečenstvie před každým živým a každého rád přijme v službu svú. A nenieť jako ten Buoh veliký, jenž ‚čiň vždycky vuoli jeho po všecky dni života svého, a jednu hodinu rozhněváš jeho, tošť vše ztraceno‘, a druhý pak, jenž vždycky protiví sě jemu a jedinkú přestanúc naposledy málo poželejí, anť na ně spadne svú láskú a zdělá je syny božími. Protož jsi li ty takový člověk neřádný a čiješ li se v čem, přizři za času k sobě, neb jsi li čím vinen proti Bohu svému aneb rozhněval li s’ jeho v čem a bojíš sě proto pomsty větčie, nežli máš, radímť, daj sě pánu našemu na milost, a budeš mieti na jeho dvoře plné bezpečenstvie, než takto jsa, čekati budeš svého bezživotie věčného. A jakož já z toho poselstvie, kteréž k nám Pán veliký učinil, shledávám, aby ty vedlé jeho psánie nebyl hoden mezi námi trpěn býti, avšak proto lítost ještě nad tebú majíce a milosrdenstvím jsúce hnuti, ačť nám nic do toho nenie, chcemť sě teď se panem Solfernem přimluviti za tě, aby v naše tovařistvo přijat byl, ač snad bude liť to vděk. A coť sě pak v tom zdá lepšieho, to učiň a pověz nám, nebť tomu rozumieme, žeť poselstvie spěšné bude od Boha opět o to tvé vězenie. Také ujisť nás, jsi li tiem vinen tak, jakožť o tobě pravie, čili kterakú výmluvu snad proti tomu máš, abychom vědúce uměli k Bohu tvému sě přimlúvati.“ Pak kázachu Solfernus a Tartareus těm vrátným, kteříž Adama střěžiechu, aby jemu oblehčili okovy, aby tiem svobodnějie s nimi mluviti mohl. Tehdy složichu pouta a železné a ocelivé řetězy s něho a on sedě poče mluviti a řka:
„Ó, vy, ďáblé pekelní, tiežete chytrých a tajných věcí svědomie mého. Odpovězte i vy mi také, o čem já vás otieži,
