[274r]číslo strany rukopisučlověka dobytek když jednú po té hoře před městem pasiechu, tehda náhodú vešken se dobytek domóv vrátil a jeden býk, od jiného stáda se vzblúdiv, poče, po příkrosti té hory chodě se pásti. To uzřev ten bohatec Garganus, že se býk domóv nevrátil, pojem s sebú množstvie svých sluh, bral se na tu horu hledat toho býka. A dlúho hledavše, nalezú, an stojí před jednú jeskyní u vrchu té hory. Jehožto jakž brzo zazře ten bohatec Garganus, tak u velikém hněvu jedovatú střelu na býka vystřelil. A inhed se střela zase obrtši, samého Gargana ranila. To měštěné toho města uslyševše, se zamútili. A v tom zámutce k svému biskupu šedše, s ním radu vzeli, co by se to mienilo, proč by se mohlo státi. Tehdy biskup kázal se všem tři dni postiti, za to boha prosiece, aby ráčil zjeviti, co by se skrze ten účinek mienilo. A potom po těch třech dnech zjevil se biskupovi svatý Michal a řka: Věz to, že jest se to mú volí stalo, žeť jest tento člověk svú střelú zastřelen. Jáť sem svatý Michal archanjel, jenžť sem sobě zvláště toto miesto na zemi vzvolil a toho sobě chovám i ostřiehám a to sem chtěl tiemto zázrakem všem lidem v známost přivésti. To biskup uslyšav, se vší obcí i s měšťany na tu horu nábožně šel před tu jeskyni, bohu a svatému Michalu se modliti kázal, ale do té jeskyně ještě vjíti nesměli.
Druhé ten hod svatého Michala slove posvěcenie. O tom se takto píše, že když měštěné i všecka obec z Seponta boj nad svými nepřátely obdrželi, na to velikú péči mějiechu, mysléc, vjíti li do té jeskyně, anebo posvětiti li ji ve jmě svatého Michala. A zatiem pozdvihl se biskup ku papežovi, jenž Pelagius slovieše, šel a s ním o tom radu vzal. Jemužto svatý otec papež vece: Má li to měštiště který člověk světiti, najlépe toho dne,
