čaro[263r]číslo strany rukopisudějníkú střieci a svatého Matúše apoštola pozvati. Jenž přišed, bohu se prvé pomodliv, toho královice z mrtvých vzkřiesil. Proněžto té země král, jeho otec, jemužto jméno bylo Ejippus, po všech vlastech okolních po posléch vzkázal a řka: Přiďte všickni, ktož chtie divnú věc viděti. Uzříte boha v člověčie tváři, an divné věci činí. To lidé uslyševše, z dalekých vlastí s velikými dary, někteří střiebro a někteří zlaté koruny, chtiec svatému Matúši jako bohu obětovati, nesli. Jimžto svatý Matúš vece: Ctní lidé, co činíte! Já bóh nejsem, ale sluha pravého boha Jezukrista. To střiebro a zlato, ješto ste přinesli, na boží duom obraťte. To oni uslyšavše, ve třechdcát dnech krásný kostel bohu na čest dospěli. V kterémžto kostele svatý Matúš třidceti let božie slovo káže, všicku zemi ejipskú na vieru obrátil. A ten král Ejippus s svú královú i se všemi lidmi svatý křest přijal. Jehožto dceru mladú, jiežto jméno bylo Epigenia, bohu posvětiv a ji nad dvěma set pannami starostú učiniv, u božie službě zavřev i potvrdil.
Po těch časiech v krátkých dnech král Ejippus umřel a bohu se dostal. A po něm jeden, jemužto Irkanus jméno bylo, králem učiněn. Jehožto srdce diábel změnil, tak že poče tu duchovnú pannu Epigenu, svého náměstka dceru, velice milovati. Proněžto pozvav k sobě apoštola, poče jemu slibovati polovici královstva, chtěl li by tu duchovní královnu ku povolení manželstva naraditi, chtě ji rád sobě za královú pojieti. Jemužto svatý Matěj vece: Učiň tak, jakožť jest dřevní král, tvój náměstek, učinil. Přiď v neděli na boží službu do kostela a tu před tú královnú uslyšíš, coť budu o svatém man[263v]číslo strany rukopisuželstvu
