[264r]číslo strany rukopisukrálova se zažhla a jediný král s synem utekl, a jiní všickni lidie i s domem uhořeli. Tehda diábel jal se královicem pro otcovy hřiechy lomoziti, a tu vstav i šel k hrobu svatého Matúše a inhed uzdraven byl, ale král, otec jeho, omalomocněl. A když jemu nižádný pomoci nemohl, velikým hořem svým se mečem proklál. A lidé sebravše se, bratra té královny Epigenie, jehožto byl svatý Matúš pokřtil, králem učinil. A ten mnoho let kralovav, křesťanskú vieru slavně vzplodil, po všie múřenínské zemi kostelóv nadělati kázal. Potom syn jeho po něm kraloval. Ten také znamenitě křesťanskú vieru vzplodil a ta dva čarodějníky, Arfaxat a Zaroes, od toho dne, jakž svatý Matúš královice vzkřiesil, viec se nesměli ukázati, ale do dalekých vlastí do královstvie Persarum sta utekla. A tam ta dva apoštoly svatí, Šimon a Juda, je nalezše, svatým písmem přehádavše, pryč zahnali. Amen.
Svatého Mauricia
Svatý Mauricius, mučedlník buoží, byl vévodú i starostú nad velikým svatým sborem, kterýžto sbor slovieše Tebeorum, neb sú byli z toho města, ješto Thebea slove. V kterémžto městě sto bran bylo a leží v stranu arabské země. Ten svatý zástup Thebeorum svatý Jakub apoštol na vieru obrátil. A když Dioklecianus a Maximianus, ješto sta kralovala po božiem narození dvě stě a osmdesát a sedmé léto, viery křesťanské nenávidiešta, chtiece křesťany ovšem na vše strany zahubiti, poslašta po všech vlastech, tu kdežto křesťané bydléchu, listy takéto a řkúc: Což bylo múdrosti, kterú nesnadnost nalézti, by s jedné strany veš svět stál a s druhé strany římské město! S právem veš svět měl by postúpiti, neb Řím v umění i u mú[264v]číslo strany rukopisudrosti[178]i u múdrosti] vmu ywmudroſti rkp.
