[223r]číslo strany rukopisunazajtřie kterému hodu býti, tehda s svými čeledmi lidé do kostela šedše, všicku noc bděli, a to slula vigiljie, neb latině vigiliacizojazyčný text bděnie česky řečeno jest. Ale proto, že tu v noci bdiece, mnohú nekázen plodili, svatá cierkev to bděnie u puost obrátila jest. Proněžto již česky slove vigiljie, ješto dřieve slulo bděnie. Druhé svatý Vavřinec kromě svatého Štěpána sám jediný mučedlník ochtáb má. A třetie, že se jeho svaté pěnie mimo všecky jiné svaté kromě svatého Pavla na jitřní dvakrát přezpěvuje. A jakž se to děje svatému Pavlu pro jeho po všem světě výšehlasné kázanie, takež se to děje svatému Vavřinci pro jeho znamenité a hrozné umučenie. Proněžto praví svatý Ambrož: Osvietil jest svatý Vavřinec veš svět tiem světlem, jímžto sám byl zažžen, a tú horkostí, kterúžto pro Jezukrista trpěl, křesťanská srdce zažehl. Protož, svatý Vavřinče, prosíme tebe, aby nám pomohl svú prosbú nad našich hřiechóv plamenem svítěziti, jakžto si sám silným srdcem z boží pomocí nad horúcími mukami svítězil. Amen.
Svatého Ipolita
Svatý Ipolitus když tělo svatého Vavřince pochoval, do svého domu šel a tu, když všie své čeledi mír pocelovánie dal, od svatého kněze, jemužto Justinus řiekali, se vší čeledí inhed božie tělo přijímal. A když za stól k uobědu siesti chtieše, prvé než který kus okúšal, přišedše v dóm rytieři, svatého Ipolita popadše, před ciesaře Decia vedli. Jehožto ciesař uzřev, ulyzna se vece: Takés ty se čarodějníkem učinil, jenžto tělo Vavřincovo v zem pochoval. Svatý Ipolitus vece: To sem učinil ne jako čarodějník, ale jako věrný křesťan.
