[224v]číslo strany rukopisui jal se jím lomoziti, ani křičí, a řka: Ó, Ipolite, ukrutnými řetězy mě svázána vedeš. V túž hodinu Valerianus křičieše a řka: Ó, Vavřinče, plamennými mě řetezy svázána táhneš. A to řek Valerianus, inhed zdechl, ale Decius domóv se vrátil, ano jím diábel lomozí, třetí den zdechl. To ciesařova Trifonia někda nemilostivá uzřevši, všeho nechavši, s svú dcerú, jiežto Cyrilla řiekali, k svatému Justinu přišedši, od něho svatý křest přijala a potom skoro, bohu se nábožně klečiec modléci, duši pustila. A jejie tělo svatý Justinus podlé těla svatého Ipolita pochoval. To uslyševše osm a třidceti rytieřóv, že ciesařova Trifonia se dceří svatý křest přijala, vstavše i s svými hospodyněmi k svatému Justinovi se brali a všickni svatý křest od Dionyzie[153]Dionyzie] nadepsáno od něho přijeli. Po některých časiech Claudius ciesař dceru dřevnieho ciesaře Cyrilla, když se modlám pohanským modliti nechtěla, kázal ji zadáviti a ony rytieře křesťany všecky stínati. A ty se duše všecky bohu dostaly. Amen.
Svatého Euzebia
Svatý Euzebius přečistého života byl, jehožto jest křtil Euzebius papež a jemu své jméno Euzebius vzděl. O tom se znamenitě píše, když jeho Euzebius papež křtil, mnozí lidé viděli, ano jeho světí andělé z svatého křtu vody vynímají. Po mnohých časiech kacieřstvie Arianovo po všie lampartské zemi mocně se plodieše, neb jím Konstantin ciesař nakládáše. Tehda Valerianus papež zamyslil i k tomu přivedl, aby Euzebius v tom městě Vercellis biskupem byl, neb to město tehdy najslovutnějšie bieše. To
