na nebe, ty tamo jsi, ač stúpi do pekla, jsi. Ps138,9 Ač vezmu peřie mé v zabřěžděnie a bydliti budu na skončinách morských, Ps138,10 a vedě, tamo ruka tvá přivede mě a diržěti mě bude pravicě tvá. Ps138,11 I řěch: „Snad tmy utlačie mě a noc prosviecenie mé v rozkoši méj.“ Ps138,12 Nebo tmy nezamračie sě ot tebe a noc jako den prosvietí, jako tmy jeho, takež i světlost jeho. Ps138,13 Nebo ty jsi obsědl ledvie mé, přijal jsi mě z ložě mateře mé. Ps138,14 Vzpoviedaju sě tobě, nebo hrozně vzveličen jsi, divní skutci tvoji a dušě má pozná mnoho. Ps138,15 Nejsúť utajena usta má ot tebe, což si učinil v tajně, a statek mój v nížinách země. Ps138,16 Nedostatek mój viděle sta oči tvoji a v knihách tvých všicci budú pisáni. Dnové budú stvořeni a nikde v nich. Ps138,17 Ale mně přieliš počščeni jsúť přietelé tvoji, bože, přieliš rozsilnilo sě jest kněžstvo jich. Ps138,18 Přěčtu jě a nad piesek vzplodie sě. Vstal jsem a ješče jsem s tobú. Ps138,19 Ač ztepeš, bože, hřiešníky, mužie okirvavení, uhněte sě ote mne, Ps138,20 neb diete u myšleňú: „Vezmú v ješut města svá.“ Ps138,21 Avšakože již nenávidiechu tebe, hospodine, nenávidiech a na tvé nepřátely nziech. Ps138,22 Svirchovanú nenávisťú nenáviděl jsem jich a nepřietelé učiňeni jsú mně. Ps138,23 Pokus mne, hospodine, a věz sirdce mé, otěž mne i poznaj stezky mé. Ps138,24 I viz, ač cěsta zlosti ve mně jest, i přiveď mě na cěstu věčnú.

Ps139,1 Ps139,2 Zprosti mě, hospodine, ot člověka zlého, ot mužě nepravého vyprosti mě. Ps139,3 Již mysléchu zlosti v sirdci, cělý den ustavováchu bojě. Ps139,4 Ostřili jazyky své jako hadové, jěd králíkový pode rty jich. Ps139,5 Ostřězi mě, hospodine, z rukú hřiešníkóv a ot ľudí nepravých zprosti mě. Již myslili zpiečiti chody mé, Ps139,6 skryli pyšní osidla mně. A provazy