ne[70r]číslo strany rukopisudopúštíte. Protož ne s lidmi, ale s ďábly mrskáni budete, neb čím větší na světě bude sláva a utěšenie, tiem větší připravena bude v pekle muka. Ale co tomu diem: Dvanáct vyznáváme, že pán Kristus apoštoluo vyvolil, z nichž jediný toliko Bartoloměj podle rodu těla urozený jest byl a Matúš, dokudž apoštolství nepřijal, zbožím byl zaneprázdněn, ale všickni jiní byli chudiččí rybáři. Proč sem to připomenul? Slyš, jest li Kristus pravdomluvný a jestliže všecky věci, kteréž sem z ust jeho slyšel, klamavé nejsú, sotva z tisiece takových lidí jeden k nebeského království přijetí bude zpuosoben, ktož pak mně toho nevěří, po malém času v mukách súce to učijí. Ale snadně, ktož světla pravdy nevídá, diviti se tomu bude. K jehož bych já otázaní odpověděl, však věříme[gd]věříme] wierzẏeme, že pro jeden hřiech smrtedlný člověk bývá zatracen, ale jestli to tak, diemy tehdy, sotva bude jeden ze sta tisíc spasen. A co jest jiného bohatý smrtedlný zlatem nakrmený nežli jakási shnilá nádoba všech hřiechuov, kde pýcha, kde lakomství, kde smilstvo, však na bohatých urozených a mocných, však i lotři sou, kteříž i statek chudých násilím berú i potlačují je a mordují, co z hojnosti domu páně činí, kterúž sú, aby v potřebách chudé opatrovali, přijali zbytečnost jistě rúcha zbytečnosti přílišně přidávají a o chudých zimú a nahotú mrúcích žádné péče nemají, paláce krásné a veliká i nesmírná stavenie stavějí k samému patřenie a divadlu lidskému. A chudí pak na