zsíleni súc bohactvím. Siemě jich trvá před nimi, přátel zástup a vnúčat před obličejem jich. Domové jich bezpečni a pokojní a není metly boží nad nimi vycházející jako stáda a maličcí jich a mlíďátka jich těší se hrajíce, drží buben a húsle a radují se v zvuku varhan, vedú v dobrých věcech dny své, a okamžení do pekla sstúpí. Ó, jak se zle rozšiřuje a bláznově obluzuje, ktož pro květ tohoto světa a marnú jeho útěchu, kterýž brzce zmizeje v pekelniech mukách se staví, od boha se koruny zbaví. Byť mu voliti bylo, tepruv by chtěl živ býti ve všie psotě k vuoli boží, netbaje na zemské zboží. Co prospějí pokladové zlata, když biedná duše bude jata a dostane se do muk pekelniech a temností zevnitřních, odkudž jest nelze vyjíti, než tam na věky býti. Z těchto řečí znáti móžeš, že v tom bohatí před chudými nic napřed nemají. Neb v knihách Múdrosti takto jest napsáno: Jeden jest všem k životu vchod a též jest zase jednostajný východ. A Job v 21. kapitole k témuž jest pověděl v těchto slovích: Tento umírá silný, zdravý, bohatý a šťastný. Střeva jeho plna sou tuku a mozkem kosti jeho se svlažují. Jiný pak umírá v hořkosti duše své beze všeho zboží, avšak spolu v prachu odpočívati budú a červové přikryjí je. Viz, že bohatí s chudými jednostajnú účastnost v smrti mají! O tom ještě v Ecclesiastiku v 10. kapitule takto jest napsáno: Všelikého duostojenstvie moci jsou krátkého života. Dnes králem, a zítra umierá. O takovém pak králi a o jeho slávě v knihách