hromu se užasly, dietě by v nich umřelo a děloha se zkazí a uhasne, krev zstydne a sémě se vyspe a často v jinú tvář se promění dietě. Hrom jest oheň velmi silný a náhlý a v oka mžení z oblakuov se vypliščí a někdy člověka zabie a nepozná se na něm rána, neb prójde skrze všecko tělo, a kdy nalezne dietě u břiše, ihned je umoří, a mokrost sežže. O tom jest také psáno O přékazách při početí dietěte.

O lehkém porození dietěte

Chceš li, aby žena lehce porodila, podlé naučenie mistra Albrechta vezmi srdce slepičie, ješto zahorka jest z živé slepice vyňato, a brzce ženě přivěž na stehně. A kdy porodí, ihned otejmiž, nebo by i třeva vyplula. Také zelenú verbenu aneb suchú zetři s studenú vodú, daj ženě to píti. Také kóži jezevčí rozetři dobře a tiem tělo maž anebo zetři tú kóží a neporušíš zárodek. Také černobýl zelený ztlúci s vínem a pito anebo na břicho ženě položiti. Takéž činí božie dřevce, když bude s vínem ztlučeno a pito. Také die Diaskolides, aby hrušky v tom domu nebyly, kdež má žena poroditi, neb nedadie vatni rózno. Také vař bobrový strój s vodú, a pí to žena. A to die Avicena. Také Galienus praví: Pí čibr žena, i mrtvé porodí, pakli přivieže na břicho, též činí. Viece věz, že když jest čas ku porodu dietěte, myj se často žena a požívaj dřevěného oleje a jez krmě lehké, ješto jich snad nemóže požiti. Pakli jie nohy ztiekají, pomaž je róžovým olejem nebo octem zmyj, potom jez kutny a jablka zrnatá. Také té ženě, ješto těžce rodí, aby se myla v té vodě, v niež jest vařen sléz, řecké seno, lněné sémě a ječmen, a pomaž sobě břicha, bokóv a hýže slézem, olejem fiolným a třéti s tiem ty údy silně, a daj jé píti mátu, pelynku s vínem málo, a tak polož se, přičiň před chřépí prach kadidla a usni. A když jest ku porodu,