Osmé a dvadcáté, o zvěřině račte věděti, že ne vždy každá zvěřina nám se hodí, neb veliká zvěřina los, taur, daniel, zubr lepšie jest v zimě, nežli v létě. A když počíná v laku smrděti, též i jelen starý, a to maso staré lépe se hodí vařiti nežli péci. Kterak pak svinina, zaječina, nedvězina, vepřovina lesní mají připravovány býti a kteří údové a čemu se jiesti hodí, bylo by to dlúho vypisovati. Velblúdové maso, vlčí, lvové, liščí, nenie v uobyčeji, kozla korutanského maso časem svým veliká zvěřina.

Deváté a dvadcáté, o ptáciech račte věděti, že ptáci jsú čistého přirozenie než hovada. I proto lepšieho jsú zažívanie, ale hovadní maso jest přirozenějšie, neb s námi údy má podobnějšie. A jest nám jícnějšie, sytější i trvavějšie. Neb člověk nemohl by s ptáky tak ustavičný býti jako s hovědinú. Mezi všemi ptáky hus má první miesto v jiedlu, potom řezábek a řezáb, potom kuroptva a křepelice, potom drozd a jiní menší ptáci, kterých bych přesto jmenoval, ale někteří se jedie viec pro lékařstvie, jako čepie pro dna, a čáp, když hada snie, pro malomocenstvie, a pro oči [33]číslo strany edicevlastovicě, a bělořit a zřitotřiešek pro kámen a tak dále. Hus divoká, čáp, vrabec a jiní ptáci, káně neb jiní v zádušině. O tom ukrátím.

Třidcáté, o rybách nemohu tak sepsati, neb v rozličných krajinách jsú jiné a jiné ryby, jako jiné v moři, velryb, štírek, kráva mořská, kuoň mořský, tele mořské, vepř mořský, ten sem já jedl. Jsú ryby, ješto se do roka neokáží, než svuoj měsiec. Toho