[168]číslo strany rukopisujest všemohúcnost, nám z šesti věcí se oznamujíc. Najprvé, že všecko co chce, to muože učiniti, ale my bychme mnoho chtěli a nic nemuožem učiniti. Druhé, že z ničehuož móž učiniti, co ráčí, ale my z ničehuož nic nemuožem učiniti. Ale z ničeho něco, a to ještě nedokonalé, ale Pán Buoh všecko dokonalé. Třetie, že žádná věc nemuož se jemu zprotiviti, by jí nezetřel a v nic neobrátil. Čtvrté, neb tak veliká ještě jeho možnost jest, v něm ostalo, že tisíc[48]lexém tisíc je v rukopise dvakrát tisícuov světuov takových móž ustaviti a větších a lepších, nežli jest tento svět, neb Pán Buoh nikdy nic do poslední síly neučiní, by viec nemohl. Páté, že muož všechen svět v nic obrátiti, ale my nic nemuožem v nic obrátiti, by něco po zkaženie nezuostalo. Šesté, že žádná věc na všem světě nemóž jeho svaté Milosti býti nepovolná, ani tak spurná, by se jemu mohla protiviti, aby z ní a v ní neučinil, co ráčí krom ďábla, jako o tom jinde lépe poviem.

Otcovství všemohúcieho Pána Boha jest jeho otcovství. Jako svatý Pavel dí: V něm a skrze kterého jest každé otcovství na nebi i na zemi. A jinde die: Poněvadž dávám rozenie lidem a jiným věcem, zdali já sám nebudu roditi, rodí Pán Buoh tři věci. Najprvé, syna sobě rovného a milého, Boha z Boha a světlo z světla, též byt svuoj a všecko přirozenie a podobenstvie jemu dávaje. Druhé, jako dí Plato, že svět urodil jest, ale ne týmž rozením, jako syna, ačkoli svět má počátky své od Pána Boha, ale však žádná věc nemá božského prirozenie pro nedokonalost svú, neb jest umenšena ve vší dokonalosti a čiem