[11]číslo strany rukopisutrpie veliké od nich hořkosti a útisky. Najprvé, strhnúce je z vysokosti a s krásy všie, první jich ctí, změnie[f]změnie] zmenie jim práva stará a vieru na každý den novú, vieru neustavičně učíce, a to velmi trápí mysl měšťanuov, že jich svými nestálými naučeními neumějí ustanoviti, vším zlým a najhorším hřiechóm cestu otevrú, maličké bráníce pannám věnečky, tance, šnorované střevíce etc.cizojazyčný text Rádi vidí lúpežníky, vražedlníky, paliče, zloděje, buřiče a ty, kteří by dobré lidi lépe trápili, tiem úmyslem, aby dobří lidé jich nemohli dojíti, aby svú vuoli lépe vyplňovali. A to městóm jest velmi škodno a k jich zahynutí, a tak měř jako hajtmané se v městech zdělajíce vládnú městy, [7]číslo strany ediceměšťany vo hrdla připravujíce, o statky, o čest, pěkně mluví jako anjelé, ale skutky mají prostě ďábelské. Jestliže jich kto zač potřebuje, nepřistúpaj bez velikých daruov, budeš li prositi, okázat tvář hroznú, řeč ukrutnú, jestliže mu co dieš tvrdého, přivedeť tě k zahynutie. Budeš li jemu přietelem, všitky tě zavede o statek, o čest nebo o život. A tak se těžce, na koho spadna, na každým vozí, že všecko město od toho kněze horkostmi, pláčem a lkáním, chudobú, bídú, válkami, mečem, ohněm súce utlačeni, z úzkosti až k nebi prokřikují, raději život mrtvých nad živé sobě zvolujíce. A proto bláznivá jsú ta města, ješto poslúchají neposlušných, a řádu čekajíce od těch, ješto v řádu nejsú, a vidúce, že pod nimi hynúce vždycky den ote dne a skrze ně v potociech slz sedí, ještě se jich přídržejí. I proto, najjasnější králi, jižť jest čas, ať se větší války a mordové nedějí, těm kněžím, kteří k válkám káží, a k mordóm nedaj moci, ale raději žádaj od papeže múdrosti patriarchú nebo legáta ať