Židóm odjal jest královstvie zemské, že nikdy krále nemají. Sedmé, pro potupenie rady starých lidí. Tak Roboam zšel jest bez dědice, že potupil radu starú a mladé se přidržel. Osmé, pro nemilostivost chrámóm božiem ku Pánu Bohu i k lidem. Deváté, v své moci slepě doufajíce, zbavuje plodu. Desáté, pro mnohé hřiechy královen a knězem, a zvláště pro rozkoš nenavyklú, že sobě život zkazí a matky nenačistí, i proto plodu nemohú mieti. Anebo že jsú přieliš smilné anebo sami sobě ku plodu překračujíce.

Druhé a padesáté, o ženách. Kdy Vašie Jasnosti čekají v svých potřebách, vždycky račte se k nim mieti poctivě, neb každá žena by pak byla vzteklá, má ctěna býti pro pět věcí. Najprvé, aby dobře mluvila o Vašie Jasnosti a dobrú pověst roznášela, poněvadž jsú byla blekotné a úst nelitují, sluší jim dobře činiti, aby uměly dobré mluviti. Druhé, aby uvaroval se jich zlořečenstvie a klnutí, neb i to přivodí druhdy zlé na člověka. Třetie, neb do každé máme mníti, že jest dobrá, i proto jestli dobrá, slušie ji ctíti, pakli jest jako nedvědice ukrutná, aby jejie zlosti ušel. Čtvrté, neb jako die svatý Pavel: Má ženě větší poctivost činěna býti, jakožto súdku křehčejšiemu, a poctivosti jí přidati pro jejie ohyzdy a biedy, jako die svatý Pavel: že údy ohyzdnější u většie poctivosti máme mieti. Páté, neb pro velikú přirozenú milost jsú naše dobročince veliké, nás zrodily, vykrmily, v biedách našich lítostivé jsú i pomocné a velmi pohodlné, i proto slušie je ctíti, také nemohú býti žádnému velmi škodlivé.

Padesáté a třetí, o syních,