spadl jest, mor veliký za něho připadl jest a v tom umřel jest. Připadli jsú pohané a mnoho zhubili mezi křesťany lidí, i měst i vsí vypálili, ale kostelóv nechali, i lidi i zboží, řkúc, že v jeskyni boží nesluší žádnému překážeti.

Karel Druhý, sedmdesátý sedmý ciesař, lahodností došed ciesařstvie, potom počel se protiviti papežovi, ale skuoro přestal od toho, maje radu dobrú a počel stavěti kláštery a kostely a je hojně nadávati. Potom Žid jeden léčě ho otrávil jej s jeho bratruov ponuknutí a záplaty.

Karel Třetí, sedmdesátý osmý ciesař, když za něho pohané vtrhli do vlaské země, tehdy jel proti nim, bráně viery křesťanské, a když se měl bíti, podá pohanu, že mu chce svú dceru dáti, aby se křtil. A pohan svolí a křtí se a vezma dceru ciesařovu, pojede domuov. I byl pokoj veliký ve všech zemích, když měl zlé domněnie do své ženy, že by s jedniem biskupem přebývala, kázal ji upáliti, a když oheň nechtěl se jí jíti, nechtěla zase k muži, než tu klášter ustavivši, jeptišku byla a tu umřela a pohřbena.

Arnolfus, sedmdesátý devátý ciesař, když kardinálové volili dva papeže, vidí, že mnohá kacieřstva se zapalují a pokoj se velmi ruší, jel do Říma a tam s radú kardináluov a Říman, jmá oba papeže u rucí, aby přijali vyřčenie, který jednoho zvoliv, druhého prvního preláta pod papežem učinil, potom když v nemoc upadne, vši jeho snědli a lékaři mu nemohli pomoci.

Ludvík Třetí, osmdesátý ciesař,