a papežově poslušenstvie. Najprvé, pětmezcietma královstvie rozdělil jest. Druhé, osm set biskupuov a kněžstvie na miesta, totiž kto má Moravu a nebo Brno s hradem, to markrabie, kto Těšín, to knieže etc.cizojazyčný text Též i duchovní stav, kto má Řím, to papež, kto biskupem anglickým, to patriarcha, a tak dále. I ustavil jest, aby žádný nebyl ciesařem, než německého pokolenie, koho volenci volé, a žádný papežem, leč rodu vlaského, a to tak trvá. Udělal ciesař Karel v Cáchách kostel krásný a tu má každý ciesař bráti korunu zelenú, v Medioláně střiebrnú a v Římě zlatú.

Ludvík, sedmdesátý čtvrtý ciesař, syn svrchu psaného Karla, nechtěl ciesařství přijíti, leč by byl volen právem volencuov a maje tři syny, rozdělil jim truoje královstvie. Lotariovi dal Hyspánii, Pipovi Aquitanii, Ludvíkovi bavorskú zemi. Potom synové otcem chudým pohrdali. Za jeho časuov vietr veliký strhl se jest a země třesenie přinesl jest a železo padlo z povětří šestnádct noh z déli a dvě z šíři. Pochován v Mohuči.

Lotarius První, sedmdesátý a pátý ciesař, za jeho časuov pohané silně obořili se k Kolínu, chtějíc tři krále vzieti i stalo se náramně veliké pobitie, které hnal až do moře a mnoho tisíc ztonulo pohanuov. Maje toho hryzenie v svým srdci, mnichem učiněn jest a synu svému z vólí korferštuov ciesařstvie postúpil.

Ludvík Druhý, sedmdesátý a šestý ciesař, měl syna, kterého ďábel obsedl jest, protože chtěl otce zabiti. Za něho déšť krvavý