Najprvé, rozkázal jest Pán Buoh Jonášovi, aby šel do Ninive města a kázal a křičel pokání, i utiekal jest Jonáš, nechtěje vyplniti rozkázanie božieho pro bázen, aby ho ninivitští nezabili, a když byl na moři, na korábu a spal jest, dal Pán Buoh búři velikú na moři, tak že tonuli plavci a metali z lodi břemena etc.cizojazyčný text A kdy viděli Jonáše v podlaze lodi spícieho, přišed k Jonášovi zprávce lodi, věda, že jest prorok Boha živého, řekl jemu: My sme prosili bohuov našich, aby búři utišili a neučinili jsú, pros ty Boha svého, zda-li přestane búře, zda-li snad Buoh tvuoj rozpomene se na nás, a nezahyneme. A když nepřestala jest búře, řekli jsú: Kdy bohové neslyší úzkosti naší, vězme, kto jest z nás, pro koho jest búře. I metali jsú losy, a přišla vina na Jonáše, i řekli jsú: Pověz nám příčinu, proč jest horlivé tak moře proti tobě i proti nám? I řekl jest Jonáš: Žid sem já, a rozkázal mi jest Pán Buoh, abych šel do Ninive a kázal jim pokánie, a já, boje se zahynutie, utekl sem před tváří boží, a proto moře búří se proti mně. I řekl jest zprávce lodi: Co tobě učinieme a zbudem búřenie moře? Řekl jest Jonáš: Vezměte mě a puste do moře. I opustili jsú zase lodi k břehu vladaři lodi, nechtějíc člověka božieho utopiti. A kdy jsú pluli, moře nadýmalo se jest, bráně jim k břehu, i modlili jsú se všichni na lodi, řkúce: Prosíme, Pane, ať nezahyneme v duši člověka tohoto. Nedaj na nás krve tohoto člověka. A když vlny mořské vždy přibývaly jsú, vzeli jsú muži z lodi Jonáše i vrhli do moře