Jeroboam, syn Joas druhý, dvanádctý král izrahelský, tento na počátku byl král velmi dobrý a v bojích silný a mocný tak, že navrátil meze synuov israhelských, které byli odjali Jebuzejští, Amonští a Ferezejští, počna od Antiochy až do moře. Potom zpýchal náramně a činil zlé všecko vedlé své vuole. Za něho prorokoval Amos, prorok, potom syn jeho Boate proklal ho mečem. A tak stálo královstvie židovské pusto let třinádcte.

Oziáš, který jinak slove Azariáš, třinádctý král izrahelský, kraloval jest let padesáte a dvě, tento líbil se jest před očima božiema dotud, duokudž nebyl z bohacen. Potom učinil tři věci zlé. Najprvé, pokusil se o úřad kněžský a biskupský, v svátek zabránil jest Azariášovi, biskupu, aby nečinil slavnosti, že chce sám je činiti i kaditi. Vzev efot a korunu a kadidlnici, činil zápal před Pánem Bohem a hned malomocenstvím poražen jest. Druhé, co byli předkové jeho měst asyrských, k sobě přirazili, to jim zase poddal jest a s Sardanú, pohanem, úmluvu měl jest. Třetie, že se dal modlářóm rozšířiti.

Joatan, syn Oziašuov, čtrnádctý král židovský, kraloval jest po smrti Oziáše, otce svého, šestnádcte let. Za jeho časuov prorokovali jsú tito proroci, totiž Izaiáš, Micheáš, Johel a Oziáš, král dobrý, a za něho počínal pád Královstvie židovského, neb truoje pokolenie za něho král asyrský odvedl jest,