muoj milostivý. Pastucha lépe opatří své stádo, nežli Tvá Velebnost své královstvie.

Salomón, třetí král židovský, čtyři věci učinil dobré. Najprvé, že za múdrost prosil Pána Boha, neb múdrost jest nade všecko dobré, nad zboží, nad zlato, nad střiebro, drahé kamenie, nad zdraví, nad krásu, nad pěknost, neb múdrosti člověk všech věcí dojde. Druhé, že Chrám krásný udělal v Jeruzalémě ke cti a k chvále najvyšiemu pánu a nadal hojně biskupy, kněží, kantory a zlatými korunami a štíty chrám boží okrásil. Třetie, knihy udělal truoje. Jedny o múdrosti, Ecclesiasticus, třetí kantiky. Čtvrté, že přátelstvo a pokoj činil s okolními králi, s Iram, králem perským, a s Moabitidem. Ale zlé věci měl tyto čtyři do sebe. Najprv, že byl mstivý, zabil Adoniáše a Joaba a Abatam a Semej. Druhé, že žen měl mnoho, sedmdesát královen, tři sta kuběn a mladic bez čísla. Třetí, že ženě mouřenínce dal se odvésti od Pána Boha k modle, před kterú klekal jest a modlil se jí. Čtvrté, že kdy prorok boží přišel k němu, tresce ho, netbal jest, ale povstal proti proroku, chtěje jeho zabiti. A tak umřel jest čtyřidcáté léto královstvie svého, kterému nic by nebylo, by nebyl modloslužebník.

Roboam, čtvrtý král židovský, syn Šalomónuov, král zlý, tyto tři věci zlé učinil. Najprvé, když sešel se k němu všecken lid izrahelský, prose, aby jim umenšil břemena, které otec byl na ně uložil, a když mu