Izajáše, proroka, kázal přetřieti pilú, kterú dřievie přetieraje a to slove dřevěná pila. A proto Pán Buoh dopustil a zbúřil proti mému krále babylonského, který pode lstí jal jest Manases, krále židovského, kterého když jest chtěl král babylonský žiezní umořiti v svým vězenie, rozpomenul se jest na žiezeň Izajáše proroka, když jest volal napiti, jda na smrt. A to Manases zabránil, aby mu píti nebylo dáno, a vida, že Pán Buoh dal proroku vody vidomé, které potom slovú Siloe, a nesmiloval se. Činil pokánie a smiloval se jest Pán Buoh nad ním a navrátil ho k královstvie, a potom, shladiv modly, službu božie rozmáhal. Helinandus klade, že za času toho krále Giges, pastýř nalezl člověka mrtvého, na koni měděného sediecieho. Ten, když vzal prsten s kamenem od toho člověka mrtvého, hned nevidomý byl, a proto činil ženám násilé, a potom i králové své, a boje se krále, zabil ho, a když sekl, nic neviděli, než meč a to, čím bil.

Amon, syn Manase, osmnádctý král židovský, kraloval dvě létě nad Judú i nad Izrahelem, člověk zlý, činil všecky zlé věci před očima božiema, jako i otec jeho z mladosti činil jest a zavodil lid izrahelský ve všem zlým, a zabit jest od svých služebníkuov.

Joziáš, syn Amonuov, devatenádctý král židovský, kraloval nad Judú třidceti a dvě létě, člověk dobrý a spravedlivý, odvolávaje lid od modloslužebenstvie. První rok všecky